Slávy dcera/Zpěv I. Sála/5
Slávy dcera | ||
4 | 5 | 6 |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Zpěv I. Sála/5 |
Autor: | Ján Kollár |
Zdroj: | Slávy dcera: lyricko-epická báseň v 5 zpěvích. Praha: I. L. Kober, ca 1897. str. 7-71 Moravská zemská knihovna v Brně |
Licence: | PD old 70 |
Index stran |
Stojí lípa na zeleném luze,
plná starožitných pamětí,
ku ní, co jen přišlo podletí,
bývala má nejmilejší chůze;
Žele moje, city, tužby, nouze
nosil jsem jí tajně k odnětí,
jedenkráte v jejím objetí
takto zalkám rozželený tuze:
„ó ty, aspoň ty už, strome zlatý,
zastiň bolesti a hanobu
lidu toho, kterému jsi svatý!“
Tu dech živý v listí sladce věje,
peň se hne a v božském způsobu
Slávy dcera v rukách mých se směje.