Slávy dcera/Zpěv I. Sála/12
Slávy dcera | ||
11 | 12 | 13 |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Zpěv I. Sála/12 |
Autor: | Ján Kollár |
Zdroj: | Slávy dcera: lyricko-epická báseň v 5 zpěvích. Praha: I. L. Kober, ca 1897. str. 7-71 Moravská zemská knihovna v Brně |
Licence: | PD old 70 |
Index stran |
Chtěl jsem pěti králů českých trůny,
bratrů příchod, Vlastu s Libuší,
chtěl bič boží, kterak do kusí
střely klásti svoje učil Huny;
Tatry zlaté, Tokaj, ticho luny
prst se tentýž hráti pokouší,
ale klamné vždycky do uší
Mína jen a Mína znějí struny:
Slohem prostým bájky, květy, říše
psát se jmu, než péro svévolné
tahy jiné, jiné ruka píše;
Ani řeč má s vůlí kráčet neví,
a co v spolku lidi nevolné
srdce kryje, kvapný jazyk jeví.