Sichat Jicchak/Žalm 19
Sichat Jicchak | ||
Žalm 100 | Žalm 19 | Žalm 34 |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Žalm 19 |
Autor: | Saul Isaac Kaempf |
Zdroj: | http://olam.cz/literatura/kaempf.pdf |
Vydáno: | Praha 1903 |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Moric Kraus |
Licence překlad: | PD old 70 |
Následující žalmy říkají se jen o sabatu a svátcích, pak o הושענא רבא. | |
יט לַמְנַצֵּחַ מִזְמוֹר לְדָוִד׃ |
(Žalm 19.) Sbormistru, žalm Davidův. |
הַשָּׁמַיִם מְסַפְּרִים כְּבוֹד־אֵל. וּמַעֲשֵׂה יָדָיו מַגִּיד הָרָקִיעַ׃ יוֹם לְיוֹם יַבִּיעַ אֹמֶר׃ וְלַיְלָה לְּלַיְלָה יְחַוֶּה דָּעַת׃ אֵין אֹמֶר וְאֵין דְּבָרִים בְּלִי נִשְׁמָע קוֹלָם׃ בְּכׇל־הָאָרֶץ יָצָא קַוָּם. וּבִקְצֵה תֵבֵל מִלֵּיהֶם לַשֶּׁמֶשׁ שָׂם ׀ אֹהֶל בָּהֶם׃ וְהוּא כְּחָתָן יֹצֵא מֵחֻפָּתוֹ יָשִׂישׂ כְּגִבּוֹר לָרוּץ אֹרַח׃ מִקְצֵה הַשָּׁמַיִם ׀ מוֹצָאוֹ. וּתְקוּפָתוֹ עַל־קְצוֹתָם וְאֵין ׀ נִסְתָּר מֵחַמָּתוֹ׃ תּוֹרַת יְיָ תְּמִימָה מְשִׁיבַת נָפֶשׁ. עֵדוּת יְיָ נֶאֱמָנָה מַחְכִּימַת פֶּתִי׃ פִּקּוּדֵי יְיָ יְשָׁרִים מְשַׂמְּחֵי לֵב. מִצְוַת יְיָ בָּרָה מְאִירַת עֵינָיִם׃ יִרְאַת יְיָ ׀ טְהוֹרָה עוֹמֶדֶת לָעַד. מִשְׁפְּטֵי יְיָ אֱמֶת צָדְקוּ יַחְדָּו׃ הַנֶּחֱמָדִים ׀ מִזָּהָב וּמִפַּז רָב. וּמְתוּקִים ׀ מִדְּבַשׁ וְנֹפֶת צוּפִים׃ גַּם עַבְדְּךָ נִזְהָר בָּהֶם. בְּשׇׁמְרָם עֵקֶב רָב׃ שְׁגִיאוֹת מִי יָבִין מִנִּסְתָּרוֹת נַקֵּנִי׃ גַּם ׀ מִזֵּדִים חֲשׂךְ עַבְדֶּךָ אַל יִמְשְׁלוּ בִי אָז אֵיתָם. וְנִקֵּיתִי מִפֶּשַׁע רָב׃ יִהְיוּ לְרָצוֹן אִמְרֵי פִי וְהֶגְיוֹן לִבִּי לְפָנֶיךָ יְיָ צוּרִי וְגֹאֲלִי׃ |
השמים Nebesa vypravují slávu Boží, a dílo rukou Jeho zvěstuje obloha. Den dni hlásá tu řeč, a noc noci zjevuje tu zprávu. Není to řeč, a nejsou to slova, by nebylo slyšeti hlasu jejich. Po veškeré zemi se rozléhá zvuk jejich, a kraj světa slova jejich až tam, kde slunci vzdělal stánek, odkud ono jako ženich vychází z pokoje svého, raduje se jako rek, majíc proběhnouti dráhu svou. Od konce nebes jest východ jeho, a oběh jeho až ku pokraji nebes, a nic se neukryje žáru jeho. [1] Učení Hospodinovo jest dokonálé, občerstvuje duši; svědectví Hospodinovo jest věrohodné, moudrým činí pošetilce. Nařízení Hospodinova jsou přímá, oblažují srdce; přikázání Hospodinovo jest ryzé, osvěcuje oči. Bázeň Hospodinova jest čista, trvající věčně; soudy Hospodinovy jsou pravdivé, spravedlivy vesměs. Skvostnější jsou než zlato a ryzého zlata množství a sladší než med a strdí. I služebník Tvůj osvícen byl jimi; v zachovávání jich jest odměna hojná. Poblouzení, kdo je nahlíží? od skrytých hříchů očisti mne. Též od svévolných zdržuj služebníka Svého, ať nepanují nade mnou; pak budu bezvadný a prost poklesku velikého. Kéž jsou k libosti slova mých ústa a myšlení srdce mého Tobě, Hospodine, skálo má a vykupiteli můj. |
- ↑ Žalmista chce tím říci: Jakkoli již pozorováním přírody lze seznati velikost, všemocnost a velebnost Boží, přece ještě mnohem lépe se to vše poznává učením Thóry; neboť tato jest dokonalá, dává důkladnou odpověď na všecky otázky, kdežto příroda mnoho záhad skytá.