Sepsání války peloponnesské/77.
| Sepsání války peloponnesské Thúkydidés | ||
| 76. | 77. | 78. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | 77. |
| Autor: | Thúkydidés |
| Zdroj: | THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jan Nepomuk František Desolda |
| Licence překlad: | PD old 70 |
„Ačkoliv totiž my u vespolných a dle umluv vedených rozepřích[1] proti spojencům svým i prohráváme, vedouce jim u nás soudy dle rovného práva, přec se nám vytýká, že prý svárliví[2] jsme; ale nikdo z nich nepováží, proč i jinde jiné obce, majíce vládu a jsouce méně mírný k svým příslušníkům nežli my, nižádné takové výtky nezakoušejí; ovšemť kterýmkoli lze násilí prováděti, žádných soudů k tomu nepotřebují. Oni pak uvykše s námi v rovnoprávnosti obcovati, jestliže kdysi v něčem proti svému domnění za příčinou buď úsudku, buď vládní moci, buď jakkoliv jinak nějaké ujmy na právu svém utrpěli, nemají nám vděk, že nepřišli o více, nýbrž tento nedostatek tíže si berou, nežli kdybychom hned z počátku zákony zavrhše, toliko svého prospěchu byli zjevně dbali. I v tomto případu sami by snad nezapírali, že kdo slabší jest, nutně silnějšímu poddati se má. Zdá se totiž, že bezprávím lidé více k hněvu podněcováni bývají nežli násilím; ono totiž od sobě rovného jsouc pácháno, pokládá se za šidbu, toto pak za nutnosť nezbytnou od mocnějšího. Pod králem medským ovšem hroznější věci tiše snášeli, ale naše vláda se jim těžkou býti zdá; arciť; neb podrobencům každý přítomný stav vždy těžký bývá. Vy zajisté kdybyste, zničivše nás, k vládě se dostali, brzo byste této své přízně, jíž jste pro bázeň před námi dosáhli, opět pozbyli, zvláště kdybyste i nyní tak jednali, jako jste se tehdáž, majíce po krátký čas vůdcovství proti králi medskému, byli okázali. Máte totiž u vás samých obyčeje s jinými nesrovnalé a k tomu ještě jeden každý z vás mimo domov ani těchto se nedrží, ani těch, jimiž druhé Hellensko se řídí.[3]
- ↑ Těmi rozepřemi se míní bud1 rozsouzení dle učiněných úmluv, jimiž se všeobecná určení zákonů vysvětlovala a které mezi Atheňany a jich spojenci uzavřené byly; nebo jednání o příspěvky k obecným potřebám a jiné peněžné záležitosti, kteréž přirozeně dle poměru majetnosti rozličných obcí rozličné byly. Dle následujícího lze souditi na spory tohoto druhu.
- ↑ Ta výtka proti Atheňanům byla všeobecná a nikoli bezdůvodná; Aristofanovi zavdala příležitost k sličné veselohře „Vosy“.
- ↑ Důkaz toho Pausanias (viz dále 128—134).