Údaje o textu
Titulek: 49.
Autor: Thúkydidés
Zdroj: THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad: PD old 70

Když pak se bylo znamení[1] na obojí straně vztýčilo, srazivše se obě, bojovaly námořní bitvu, majíce s obou stran na palubách množství těžkooděncův a lukostřelcův i kopinníkův, dle starodávného ještě způsobu jsouce dosti hrubě připraveny. I byla ta námořní bitva krutá, nejsouc tak uměle vedena, ale spíše pěší půtce podobna. Neboť když se byly lodí setkaly, nesnadno se opět odtrhly pro množství a dav lodí; i důvěřili se více dosáhnouti vítězství těžkooděnci, kteří na palubách jsouce postaveni bojovali, když lodí stály; nedělo se tu nižádného prorážení řadů lodních,[2] nýbrž více prudkostí a silou bojovali nežli uměním. Všudy hlomoz veliký a ryk hrozný nastal v té bitvě. Attické lodí sice přispívajíce kerkyrským, kdekoliv tyto v tísni se octly, nepřátelům sice strachů naháněly, ale v bitvu se vůdcové nepouštěli nikdež, bojíce se zákazu Atheňanů. Nejvíce pak trpěl pravý roh Korinťanů. Kerkyřané je totiž s dvaceti svých lodí v útěk zahnali a rozptýlené pronásledovali, plujíce za nimi až k pevnině a k přístavišti jejich, vystoupivše pak zapálili stany prázdné a zboží pobrali. Na té straně tedy trpěli Korinťané a jich spojenci škodu a Kerkyřané měli převahu; ale na levém rohu, kde byli Korinťané sami, tu vítězili rozhodně, poněvadž Kerkyřanům při skrovném počtu jich loďstva dvacet lodí od pronásledování se nevracelo. Atheňané tedy vidouce, že Kerkyřané velmi tísněni jsou, již bez ostychu jim pomáhali, ačkoliv se byli z prva všeho útoku zdržovali. Když pak Kerkyřané zjevně se v útěk dali a Korinťané je tísnili, tu již každý do boje se dal, nedělaje dále nižádného rozdílu, nýbrž tíseň dospěla k tomu, že Korinťané i Atheňané proti sobě bojovali.


  1. Umluvené znamení (prapor a p.), které když se vztýčilo, bitva počala, když pak se stáhlo, přestávala (Suidas).
  2. V námořních bitvách dvojím způsobem protivníkům uškoditi a vítězství dosíci hleděli: buď že řadmo lodími plujíce dle lodí nepřátelských na příhodném místě je utkati neb obplouti hleděli, !!!zde chybí řecký text!!! to zovouce, anebo prudkostí řady nepřátelského loďstva proraziti, přídami jejich lodí probodnouti, nebo vesla polámati se snažili, což !!!zde chybí řecký tetx!!! nazývali.