Sepsání války peloponnesské/44.
Sepsání války peloponnesské Thúkydidés | ||
43. | 44. | 45. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | 44. |
Autor: | Thúkydidés |
Zdroj: | THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jan Nepomuk František Desolda |
Licence překlad: | PD old 70 |
Atheňané pak vyslyševše obě strany a sejdouce se dvakrát v sněm, v prvním ovšem řeči Korinťanů ne méně schvalovali, v druhém pak změnivše mysl svou, uzavřeli neučiniti jednoty válečné s Kerkyřany na výboj a odboj, tak aby každá strana považovala nepřátele i přátele druhé strany tolikéž i za své (soudili totiž, kdyby Kerkyřané je vyzývali s nimi proti Korinťanům plouti, že by tím příměří s Peloponnesskými učiněné zrušili); nýbrž učinili spolek pouze obranný pro ten případ, kdyby někdo buď Kerkyru neb Athény anebo jich spojence napadl. Mínili pak vůbec, že válka s Peloponnesskými nastane, pročež nechtěli Kerkyru s její velikým loďstvem popustiti Korinťanům, ale žádali si, aby se obě obce co nejkrutěji sepraly, aby pak, když by s Korinťany nebo s jinými námořními obcemi k válce přišlo, slabší nepřátele v nich měli. Spolu pak se jim poloha téhož ostrova výborná býti zdála ku přeplutí do Itálie a Sicílie.