Údaje o textu
Titulek: 3.
Autor: Thúkydidés
Zdroj: THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jan Nepomuk František Desolda
Licence překlad: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Hellén, Deukalión, Dóros, Xúthos, Aiolos, Pelasgové

Slabosť pak starobylosti dokazuje mi nemálo i toto. Patrno jest totiž, že prve před válkou trojskou Hellensko žádného společného děje nevyvedlo; ba já soudím, že ani společného toho jména nijak nemělo, nýbrž před Hellenem, vnukem Deukalionovým,[1] názvu toho ani nestávalo naprosto, nýbrž jako každý kmen vůbec, tak též i pelasgický zvlášť dle svého jména ty krajiny nazýval. Když pak Hellenos a synové jeho ve Fthiotsku moci nabyli a na pomoc do jiných měst voláni bývali, již i jednotliví kmenové, vzájemné s sebou obcujíce, hustěji Helleny nazývali se; nic však méně nemohl ani takto název ten po dlouhý čas a u všech svítěziti. To pak dosvědčuje hlavně Homeros. Ačkoliv zajisté mnohem později po válce trojské žil, přec nikdež ani všecky vesměs, ani které zvláště tak nenazval,[2] leč lid Achilleův, kteří ze Fthiotska přišli a též prví Hellenové byli, nýbrž nazývá je ve svých zpěvích Danaji a Argivy i Achají. Ba ani barbary nejmenuje, protože, jak mně se zdá, ani Hellenové jim naproti jedním jménem se nerozeznávali. Ti tedy, kteří i v jednotlivých městech obývajíce sobe vespolek rozuměli, potom jedním jménem Helleny se nazývali, před válkou trojskou pro slabosť svoji nic společně nevyvedli, žádného spojení mezi sebou nemajíce. Ale i k oné výpravě sešli se jenom, protože již hustěji plavbu prováděli.


  1. Eustathius praví, že Deukalion měl tři syny: Pronoa, Orestea a Marathonia; syn pak Pronoův byl Hellen, a tohoto synové byli: Doros, Xuthos a Aiolos. (Sch.) O národu Pelasgů viz Kvíčala Herodot I. 57. pozn. 51.
  2. Neboť Iliady II. 530., kde o „Všehellenech“, a 867., kde o „Karech barbarovrazích“ mluví, za podvržené se považují. Dále viz Il. II. 683. a d., IX. 395., XVI. 595.