Sepsání války peloponnesské/143.
| Sepsání války peloponnesské Thúkydidés | ||
| 142. | 143. | 144. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | 143. |
| Autor: | Thúkydidés |
| Zdroj: | THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jan Nepomuk František Desolda |
| Licence překlad: | PD old 70 |
„A kdyby i pokladů v Olympii a Delfech se dotkli a za větší mzdu nám naše cizí lodníky odlouditi chtěli, byloby ovšem neštěstí pro nás, kdybychom jim čeliti nemohli jinak, osadíce totiž loďstvo své sami s přísedícími (metoiky) svými. Ale nyní i to nám učiniti lze, a — co ještě nejlepším jest, — my máme za kormidelníky občany a druhé veslařstvo větší a lepší nežli celé ostatní Hellensko. A co se cizích lodníků týče, nikdo z nich nevydá se v to nebezpečí, aby své vlasti se zbavil a jim válčiti pomáhal za skrovnou naději dosíci větší mzdy po několik málo dní.[1] Stav tedy Peloponnesských jest dle mého rozumu takový, nebo tomu velmi podobný; u nás pak těch nedostatků, jež jsem na oněch vytýkal, nic není, ba máme nad ně mnohé veliké výhody. Vpadnou-li do naší krajiny s pěším vojskem svým, my se loďstvem pustíme proti jejich; i nebude pak jedno, zdali částka Peloponnesu, nebo celá Attika popleněna bude; neboť oni nebudou míti jiné země, jižby bez boje osadili, my však máme jiných krajů dosti i na ostrovích i na pevnině. Veliká zajisté věc jest panství moře. Považte pak, kdybychom byli ostrované, kdožby byl nedobytelnějším? A nyní se v takový stav myslí postavíce co nejblíže, hleďme kraj svůj a dvory opustiti a hlavně nad městem a mořem stráž držeti; aniž pak pro majetek onen příliš jsouce pečlivi, odvažujme se s Peloponnesskými, nás četnějšími, v bitvu rozhodnou se pouštěti. Nebo svítězíme-li, nastane nám hned bitva s počtem o nic menším; pakli budeme poraženi, pozbudeme k tomu i společníků svých, v nichž naše síla záleží; neboť ti nebudou se držeti pokojně, nebudeme-li my s to, abychom proti nim válečně vystoupili. Nesmíme tedy žal míti o dvory a pozemky, ale o své životy; neboť ony věci nepanují mužům, ale mužové jim. A směl-li bych domnívati se, že jsem vás přesvědčil, radil bych vám, abyste šli a ty věci sami poplenili a okázali Peloponnesským, že vy pro ně jich poslouchati nebudete.
- ↑ Lodníci athénští najímali se z obci s Atheňany spojených; kdyžby tedy u nepřátel Atheňanů v službu vstoupili, byliby ze své vlasti vyloučeni.