Sepsání války peloponnesské/110.
| Sepsání války peloponnesské Thúkydidés | ||
| 109. | 110. | 111. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | 110. |
| Autor: | Thúkydidés |
| Zdroj: | THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jan Nepomuk František Desolda |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Tak tedy ten podnik Hellenův zmařen jest, když byli po šest let válčili, a z toho celého množství malý hlouček probral se Libyí a v Kyreně útočiště nalezl; větší čásť jich zahynula. Země pak aigyptská podrobila se opět králi kromě Amyrtaia, krále v nižinách nilských. Toho se totiž nemohli zmoci jak pro velikosť bařin i že obyvatelé jich nejbojovnějšími jsou mezi Aigypřany. Ale Inaros, král libycký, původce těchto aigyptských nehod, zrádně jat a ukřižován jest. Padesáte pak trier, od Atheňanův a z zemí jich spojencův vyslaných, zakotveno bylo u mendesského ramene řeky Nilu,[1] aniž by plavci cosi zvěděli, co se bylo stalo. A tu byly s strany pozemní od mužstva pěšího s námořním loďstvem foinickým přepadeny a z větší části pohubeny; málo jich tomu zpět ušlo. Tak se tedy skončila veliká válečná výprava Atheňanův a jich spojenců do Aigypta.
- ↑ Jest ze sedmera ústí Nilu páté, od západu počítaje, nazváno dle města soujmeného, ležíc mezi ústím fatmetickým a tanitickým.