Sedmnáctibodová dohoda

Podepsáno a zapečetěno:

info Údaje o textu
Titulek:	Dohoda Ústřední lidové vlády a místní vlády v Tibetu o opatřeních k mírovému osvobození Tibetu
Další údaje:	Dohoda vlády Čínské lidové republiky o mírovém obnovení svrchovanosti nad Tibetem; tzv. Sedmnáctibodová dohoda
Právní oblast:	Mezinárodní právo
Zdroj:	www.fmprc.gov.cn
Účinnost od:	23. květen 1951
Licence:	PD CN
Licence překlad:	PD CN
Hlavní článek v české Wikipedii

Tibetská národnost je jednou z národností s dlouhou historií života na území Číny a jako mnoho jiných národností vykonanávala svou slavnou povinnost k vzniku a rozvoji naší velké vlasti. Za posledních 100 let i více však pronikaly do Číny imperialistické síly a v důsledku toho pronikly i do tibetské oblasti a nesly s sebou všechny druhy podvodů a provokací. Jako předchozí reakční vlády i kuomintangská reakční vláda pokračovala v uplatňování politiky útlaku a zasévání neshody mezi národnostmi, vyvolávala rozdělování a rozklad mezi tibetským lidem. Místní tibetská vláda nečelila těmto imperialistickým podvodnům a provokačním akcím a uplatňovala nepatriotický postoj vůči vlasti. Za těchto podmínek tibetská národnost a lid byly utápěny do hlubin zotročování a utrpení.

V roce 1949 bylo dosaženo podstatného vítězství v celonárodním měřítku v čínské lidové osvobozenecké válce. Společný domácí nepřítel všech národností – kuomintangská reakční vláda – byl svržen. Společný zahraniční nepřítel všech národností – imperialistické síly – byl vyhnán. Na tomto základě bylo vyhlášeno založení Čínské lidové republiky a Ústřední lidové vlády. Na základě společného programu schváleného Čínským lidovým politickým poradním shromážděním prohlásila Ústřední lidová vláda, že všechny národnosti na území Čínské lidové republiky jsou si rovny a že mají uskutečnit jednotu a vzájemnou pomoc a postavit se proti imperialistům a svým veřejným nepřátelům, tak aby se Čínská lidová republika stala zemí bratrství a spolupráce, složenou ze všech svých národností.V rámci velké rodiny všech národností Čínské lidové republiky, tam, kde jsou koncentrovány národnostní menšiny, se má uplatňovat národní regionální autonomie, a všechny národnostní menšiny mají mít svobodu na rozvoj svého mluveného a psaného jazyka a uchovat či reformovat své zvyky a obyčeje i náboženské víry a že Ústřední lidová vláda bude napomáhat všem národnostním menšinám rozvíjet svoji politickou, kulturní a výchovnou konstruktivní činnost. Od té doby všechny národnosti v zemi s výjimkou těch, které žijí v oblastech Tibetu a Tchaj-wanu, byly osvobozeny. Pod společným vedením lidové vlády všechny národnostní menšiny mají plné právo na národní jednotu a vybudovaly či budují národnostní regionální autonomii.

V zájmu toho, aby vlivy agresivních imperialistickch sil v Tibetu byly úspěšně odstraněny, aby bylo dovršeno sjednocení území, a suverenita Čínské lidové republiky byla obnovena a národní obrana byla zajištěna, v zájmu toho, aby tibetská národnost a lid byly svobodny a navráceny do rodiny Čínské lidové republiky, aby se těšily stejným právům a národní rovnosti jako všechny jiné národnosti v zemi a rozvíjely svou politickou, kulturní a výchovnou činnost, Ústřední lidová vláda poté, co dala příkaz Lidové osvobozenecké armádě vstoupit do Tibetu, dala místní vládě v Tibetu pokyn vést rozhovory o uzavření smlouvy o cestách k mírovému osvobození Tibetu.

Ke konci dubna 1951 se zplnomocnění delegáti místní vlády v Tibetu dostavili do Pekingu. Ústřední lidová vláda zplnomocnila své představitele vést rozhovory na přátelském základě s delegáty místní vlády v Tibetu. Jako výsledek těchto rozhovorů se obě strany dohodly uzavřít tento dokument a zaručit jeho uplatňování:

Tibetský lid se sjednotí a vyžene imperialistické agresivní síly z Tibetu. Tibetský lid se navrátí do rodiny své mateřské země – Čínské lidové republiky.
Místní vláda v Tibetu bude aktivně napomáhat Lidové osvobozenecké armádě při vstupu do Tibetu a konsolidaci národní obrany.
Na základě národnostní politiky zakotvené ve společném programu Čínským lidovým politickým poradním shromážděním má tibetský lid právo vykonávat národní autonomii pod sjednoceným vedením Ústřední lidové vlády.
Ústředí nebude měnit existující politický systém v Tibetu. Ústředí rovněž nebude vyměnit vybudovaný status, funkce a pravomoci dalajlámy. Úředníci na různé úrovni budou plnit svůj úřad jako obvykle.
Vytvořený status, funkce a pravomoci pančen Erdeniho budou zachovány.
Vytvořeným statusem, funkcemi a pravomocemi dalajlámy a pančen Erdeniho se rozumějí status, funkce a pravomoci 13. dalajlámy a 9. pančen Erdeniho v době, když mezi nimi panovaly mírové a přátelské vzájemné vztahy.
Politika svobody náboženského vyznání vyhlášená Společným programem Čínského lidového politického poradního shromáždění bude uskutečněna. Náboženské vyznání, zvyky a obyčeje tibetského lidu budou respektovány a lamaistické kláštery budou chráněny. Kláštery si mohou nadále nechat své příjmy, a Ústředí nebude v nich provádět změnu.
Tibetské jednotky budou postupně reorganizovány do Lidové osvobozenecké armády a stanou se součástí obranných sil Čínské lidové republiky.
Mluvený a psaný jazyk a školská výchova tibetské národnosti se budou postupně rozvíjet podle aktuálních podmínek v Tibetu.
Tibetské zemědělství, chov dobytka, průmysl a obchod se budou postupně rozvíjet a životní úroveň lidu se bude krok za krokem zlepšovat podle aktuálních podmínek v Tibetu.
Pokud jde o různé reformy v Tibetu, Ústředí nebude používat nátlak. Místní vláda v Tibetu bude provádět reformy podle svého a požadavky na reformy vznesené lidem budou řešeny cestou konzultace s vedením v Tibetu.
Pokud dříve pro-imperialističtí a pro-kuomintangští představitelé rezolutně přeruší své vztahy s imperialismem a Kuomintangem a nebudou se angažovat v sabotážích a odporu, mohou pokračovat ve výkonu svých funkcích bez ohledu na svou minulost.
Lidová osvobozenecká armáda bude při svém vstupu do Tibetu důsledně respektovat shora uvedenou politiku a bude poctivá při všech koupích a prodejích a nevezme od lidu jedinou jehlu nebo nit.
Ústřední lidová vláda povede centralizovaně jednání o všech zahraničních záležitostech Tibetu. Bude vycházet z mírového soužití se sousedními zeměmi a budovat a rozvíjet svobodné komerční a obchodní vztahy s nimi na základě principu rovnosti, vzájemných výhod a oboustranného respektování teritoriální nedotknutelnosti a suverenity.
Aby byla zajištěna realizace této smlouvy, Ústřední lidová vláda zřídí vojenský a správní výbor a velitelství vojenského okruhu v Tibetu, a kromě vysílání personálu bude přibírat co možná nejvíce místního tibetského personálu pro svou činnost. Místní tibetský personál podílející se na činnosti vojenského a správního výboru má zahrnovat vlastenecké elementy z místních vlád v Tibetu, různých okresů a vedoucích klášterů. Jejich seznam má být sestaven po konzultaci mezi představiteli určenými Ústřední lidovou vládou a různými příslušnými místy a má být předložen Ústřední lidové vládě ke schválení.
Fondy potřebné pro vojenský a správní výbor, velitelství vojenského okruhu a Lidovou osvobozeneckou armádu, která vstoupila do Tibetu, budou poskytnuty Ústřední lidovou vládou. Místní vláda v Tibetu bude pomáhat Lidové osvobozenecké armádě při uskutečňování transportu potravin, krmiva a jiných denních nezbytností.
Tato smlouva vstoupí v platnost neprodleně po podpisu a připojení pečetí.

Zplnomocnění delegáti Ústřední lidové vlády:

Vedoucí delegace: Li Wej-chan
Delegáti: Čang Ťing-wu, Čang Kuo-chua, Sun Č'-jüan

Zplnomocnění delegáti místní vlády v Tibetu:

Vedoucí delegace: kalön Ngaphö Ngawang Džigme
Delegáti: džasagh Khemä Sönam Wangdü, khändung Thubtän Tänthar, khänčhung Thubtän Legmön, Sampho-sä Tändzin Döndub

Peking, 23. května 1951