Vládní nařízení, kterým se provádějí některá ustanovení zákona o revisi první pozemkové reformy

Vládní nařízení ze dne 7. ledna 1948, kterým se provádějí některá ustanovení zákona o revisi první pozemkové reformy.

info Údaje o textu
Titulek:	Vládní nařízení ze dne 7. ledna 1948, kterým se provádějí některá ustanovení zákona o revisi první pozemkové reformy
Autor:	Vláda ČSR
Účinnost od:	9. 1. 1948
Toto znění:	1/1948 Sb.
Zdroj:	www.lexdata.cz
Licence:	PD CZ
Další novelizace:	novelizován

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 2, odst. 3, § 8, odst. 9 a § 17 zákona ze dne 11. července 1947, č. 142 Sb., o revisi první pozemkové reformy (dále jen „zákon“):

Část I. (Revisní komise)

Díl I. (Složení a působnost)

§ 1 Složení revisní komise

Revisní komise, zřízená podle § 2, odst. 3 zákona, se usnáší o návrzích ministerstva zemědělství na revisi v mezích stanovených v § 2, odst. 2 zákona.
Revisní komise zasedá při ministerstvu zemědělství; má-li se usnášeti o případech revise na Slovensku, zasedá zpravidla v Bratislavě při pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy.
Revisní komise má 6 členů a 6 náhradníků, které jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zemědělství.
Členství (náhradnictví) jest funkce čestná; v případech zvláštního zřetele hodných může však ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí a nejvyšším účetním kontrolním úřadem přiznati členům (náhradníkům) odměnu. Má-li člen (náhradník) řádné bydliště mimo místo, v němž revisní komise zasedá, nebo koná-li jako člen revisní komise služební cestu ( § 6, odst. 3), přísluší mu náhrada cestovních výloh podle předpisů o náhradách cestovních výloh ve veřejné službě, a to podle stupně cestovních výloh Ia. Odměny a náhrady se poskytují z náhradového fondu ( § 13 zákona).

§ 2 Ustavení revisní komise a slib jejích členů

Ustavující schůzi revisní komise svolá ministr zemědělství; na této schůzi vykonají členové a jejich náhradníci do jeho rukou slib, že budou svou funkci plniti podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a budou se říditi při svém rozhodování zákonnými předpisy.

§ 3 Působnost

Revisní komise se usnáší o návrzích ministerstva zemědělství podle § 1, odst. 3 a § § 4 až 6 zákona na

zrušení nebo potvrzení rozhodnutí vydaných bývalým státním pozemkovým úřadem (zákon ze dne 11. červ na 1919, č. 330 Sb., o pozemkovém úřadě) nebo ministerstvem zemědělství [vládní nařízení ze dne 25. ledna 1935, č. 22 Sb., kterým se ruší Pozemkový úřad (Státní pozemkový úřad) a jeho působnost se přikazuje ministerstvu zemědělství], bývalým pozemkovým úřadem pro Čechy a Moravu (vládní nařízení ze dne 24. dubna 1942, č. 241 Sb., o pozemkovém úřadě pro Čechy a Moravu), na Slovensku též bývalým Státním pozemkovým úřadem (zákon ze dne 22. února 1940, č. 45 Sl. z., o státním pozemkovém úřadě) - dále jen „pozemkový úřad“ -, pokud těmito rozhodnutími byl pozemkový majetek zabraný podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového (dále jen „zákon záborový“), a podle předpisů jej provádějících
a) vyloučen ze záboru podle § 3, písm. a) záborového zákona,

b) propuštěn ze záboru podle § 11, věty druhé záborového zákona,

c) ponechán podle § 20 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb., kterým se vydávají po rozumu § 10 záborového zákona ustanovení o přídělu zabrané půdy a upravuje se právní poměr k přidělené půdě (zákon přídělový),
zrušení, změně nebo potvrzení dohod, které sjednal pozemkový úřad s vlastníky zabraného majetku pozemkového ( § 5, poslední věta zákona),
zrušení nebo potvrzení rozhodnutí o tom, že u majetkových souborů nebude použito ustanovení § 4 záborového zákona nebo že se ze záboru propouštějí,
převzetí zemědělských a lesních podniků nebo jiných samostatných hospodářských jednotek, vytvořených ze zabraného majetku pozemkového jednak přídělem nebo směnou podle přídělového zákona nebo koupí půdy zabrané podle § 7 záborového zákona, jednak koupí půdy ze záboru vyloučené podle § 3, písm. a) nebo propuštěné podle § 11 záborového zákona, po případě půdy ponechané podle § 20 přídělového zákona,
vyvlastnění nemovitostí propuštěných ze záboru podle § 11, věty první záborového zákona pod meze § 2 záborového zákona ( § 1, odst. 3 zákona).

§ 4 Schůze revisní komise

Schůze revisní komise svolává podle potřeby předseda (místopředseda) nebo do 8 dnů na návrh ministerstva zemědělství.
Den, kdy se bude konati schůze revisní komise, ustanovuje předseda, jenž musí dbáti toho, aby případy spadající do oboru působnosti komise byly jí projednány v době stanovené v § 6. Předseda oznámí doporučeným dopisem na návratku všem členům komise a ministerstvu zemědělství, po případě také pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, místo a den, kdy a kde se bude konati schůze revisní komise, jakož i pořad jednání s opisy návrhů; pozvání budiž doručeno nejpozději 3 dny před zasedáním; v této lhůtě mohou členové nové revisní komise nahlížeti do příslušných spisů. Předseda revisní komise pozve do schůze zástupce rolnických komisí těch obcí, ve kterých leží majetek tvořící předmět revise, uzná-li za nutné, aby byli slyšeni. Předseda ustanovuje pořad jednání a řídí jednání a hlasování revisní komise. Usnesení revisní komise, řádně odůvodněné, podpisují všichni přítomní členové (náhradníci) komise a předseda je předloží se spisy do 3 dnů ode dne usnesení komise ministerstvu zemědělství; současně zašle předseda opis usnesení pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, jde-li o případ revise na Slovensku.
Člen, který se nemůže dostaviti do schůze revisní komise, jest povinen to oznámiti neprodleně svému náhradníkovi a zpraviti o tom předsedu.

§ 5 Obstarávání administrativních prací

Administrativní práce revisní komise obstarávají zaměstnanci ministerstva zemědělství, po případě pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, které opatří pro revisní komisi také potřebné místnosti a věcné pomůcky. Jednání komise může býti přítomen také zástupce ministerstva zemědělství, který jí podává zprávu o jednotlivých návrzích. Osobní a věcné náklady se hradí z náhradového fondu ( § 13 zákona).

Díl II. (Jednací řád)

§ 6 Rozhodování

Revisní komise může platně jednati a usnášeti se, jsou-li přítomni mimo předsedu (místopředsedu) alespoň 3 členové (náhradníci). K usnesení je potřebí nadpoloviční většiny hlasů. Při rovnosti hlasů se však považuje návrh ministerstva zemědělství ( § 3) za přijatý.
Revisní komise je povinna rozhodnouti o návrzích ministerstva zemědělství ( § 3) do 15 dnů ode dne doručení těchto návrhů předsedovi revisní komise. Shledá-li revisní komise, že návrh ministerstva zemědělství v jednotlivém případě je věcně neúplný, může požádati ministerstvo zemědělství o provedení doplňujících šetření; v tomto případě běží nová lhůta 10 dnů ode dne opětného doručení doplněného návrhu předsedovi komise. Žádost za doplňující šetření nelze opakovati. Revisní komise může, uzná-li to za nutné, provésti šetření na místě samém svými členy.

§ 7 Zápis o jednání

Při schůzi revizní komise se sepíše zápis, který musí obsahovati přesné označení projednaných případů, stručný popis průběhu jednání a výsledek hlasování o každém jednotlivém případu. Zápis o každé schůzi podepisují všichni přítomní členové (náhradníci) komise a zapisovatel.

Část II. (Příděl a rolnické komise)

Díl I. (Příděl. Přídělové řízení)

§ 8

Pozemkový majetek ( § 8, odst. 1 zákona), který nebude podržen státem pro účely všeobecně prospěšné, přidělí ministerstvo zemědělství (na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy podle směrnic ministerstva zemědělství) oprávněným uchazečům v součinnosti s rolnickými komisemi (§ 15). V přídělovém řízení

a) se určí zejména zásady přídělového plánu pro příděl zemědělské půdy, t.j. rozvrh půdy pro uchazeče podle § 8, odst. 1, písm. a) a c) zákona z jednotlivých zájmových obcí (§ 16, odst. 4), dále pro příděl uchazečům podle § 8, odst. 1, písm. b), d), e) a f) zákona, jakož i pro příděl lesní půdy, t. j. rozvrh pro příděl státu, svazkům územní samosprávy, lesním družstvům a jednotlivcům (hrubá rozvaha),

b) se provede výběr přídělců z oprávněných uchazečů o příděl s přihlédnutím k přednostnímu právu podle § 8, odst. 4 zákona, stanoví velikost a umístění jednotlivých přídělů (přídělový plán) a zjistí bonita přídělových pozemků.

§ 9

Přídělové řízení se zahájí vyhláškou ministerstva zemědělství (na Slovensku pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy podle směrnic ministerstva zemědělství), vydanou nejdéle do 3 dnů po rozhodnutí ministerstva zemědělství, že se v případě, o nějž jde, provede revise podle § 1, odst. 3 nebo § § 4 až 6 zákona; vyhláška se vyvěsí na úřední desce místních národních výborů všech zájmových obcí ( § 16, odst. 4) a příslušných okresních národních výborů.

Uchazeči o příděl

§ 10

Za malozemědělce [ § 8, odst. 1, písm. a) a b) zákona] jest považovati vlastníky, pachtýře a uživatele nesoběstačných usedlostí ( § 12, odst. 1), jejichž hlavním zaměstnáním jest zemědělství a kteří jiné zaměstnání, pokud je vůbec provozují, provozují jen příležitostně; za malozemědělce se dále považují i krajané vracející se do vlasti, pokud hlavním jejich zaměstnáním bylo zemědělství.
Rolnickým synům a dcerám starším 18 let [ § 8, odst. 1, písm. b) zákona], kteří pracují v zemědělství, možno přiděliti pozemkový majetek k vytvoření usedlostí, nelze-li podle rodinných poměrů očekávati, že budou míti možnost samostatně hospodařiti na usedlostech svých rodičů (díl I zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy).
Okolnost, že malozemědělec (odstavec 1) získal půdu jako náhradu za půdu vyvlastněnou pro účely veřejné [ § 8, odst. 1 písm. c) zákona], není na újmu přídělu podle ustanovení § 8, odst. 1, písm. a) zákona.
Nerozvedené manžely jest považovati za jednoho uchazeče.

§ 11

O příděl se nemůže ucházeti, kdo

a) bez vážného důvodu opustil zemědělský majetek, přidělený mu podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, a dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, nebo podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR,

b) svoje pozemky má propachtovány, vyjma případy, kdy k propachtování došlo z důvodů nezávislých na vůli vlastníkově (na př. nemoc) a jsou jinak dány předpoklady pro vytvoření soběstačné usedlosti.

§ 12 Rozsah přídělu

V přídělovém řízení budiž postupováno tak, aby bez újmy přednostního práva ( § 8, odst. 4 zákona, § 10 zák. č. 139/1947 Sb.) bylo uspokojeno co nejvíce uchazečů z řad držitelů nesoběstačných usedlostí, a to nejvýše v rozsahu potřebném k doplnění na soběstačné usedlosti. Za soběstačné usedlosti se považují usedlosti s nejmenší výměrou půdy 5 ha v oblasti řepařské, 8 ha v obilnářské, 10 ha v bramborářské a 15 v pastvinářské a pícninářské. Neodpovídá-li bonita půdy průměrné bonitě výrobní oblasti, posuzuje se nejmenší výměra podle té oblasti, jíž svou bonitou odpovídá.
Pro rozsah přídělu půdy k vytvoření zemědělských usedlostí [ § 8, odst. 1, písm. b), zákona] platí obdob ně ustanovení odstavce 1.
Příděl zemědělské půdy veřejnoprávním korporacím pro účely veřejné jest prováděti tak, aby pokud možno nebyla odňata půda potřebná pro příděl podle § 8, odst. 1, písm. a) až c) zákona.
Zemědělským výrobním družstvům [ § 8, odst. 1, písm. e) zákona] lze přiděliti pozemkový majetek, kterého nebude třeba pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. a) až c) zákona, tak, aby výměra připadající na jednoho člena odpovídala nejnižším výměrám stanoveným pro soběstačné usedlosti, při čemž na příslušníky jedné rodiny může připadnouti nejvýše výměra půdy připadající na jednoho člena družstva.
Při přídělu půdy uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. f) zákona jest přihlížeti ke skutečné potřebě uchazečů.
Po uspokojení oprávněných uchazečů lze, je-li půdy dostatek, čítajíc v to i půdu získanou podle § 1, odst. 3 a § 6, odst. 3 zákona, přiděliti půdu k doplnění usedlosti až do dvojnásobku nejmenší výměry soběstačné usedlosti. Pro určení jednotlivých výrobních oblastí platí nařízení ze dne 21. října 1947, č. 183 Sb., jímž se určují zemědělské výrobní oblasti.
Rybníky a rybniční hospodářství, tvořící organické hospodářské celky, mohou býti přidělovány, pokud je nebude požadovati stát z důvodů veřejných, pouze takovým uchazečům, kteří mají již řádně vybudované rybniční hospodářství nebo jinak skýtají záruku odborného takového hospodaření, především svazkům územní samosprávy. Obdobně budiž postupováno i při přídělu práv rybolovu na tekoucích vodách. Totéž platí o plochách, jež dříve sloužily rybničnímu hospodářství a byly mu trvale odňaty, pokud je to v souladu se všeobecným plánem rybničního hospodářství, nebo pokud to vyžadují klimatické poměry kraje.

§ 13 Směny

Jsou-li ze zemědělské půdy získané revisí uspokojeni všichni místní uchazeči, lze ji směniti za jinou zemědělskou půdu v místech, kde je nedostatek této půdy pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. a) až c) zákona. Vyžaduje-li to veřejný zájem, na př. potřeba půdy pro účely obrany státu, nebo jiné účely veřejné, na př. výzkumnické, šlechtitelské a jiné, nebo pro uchazeče, uvedené v § 8, odst. 1, písm. a) až g) zákona, v jiných místech, než kde leží půda tvořící předmět revise, platí pro účely směny ustanovení § 1, odst. 3 a § 6, odst. 3 zákona.
Rovněž tak lze sjednati směnu
a) k účelům arondačním, nebo lze-li směnou získati vhodnější půdu pro uchazeče uvedené v § 8, odst. 1 zákona,

b) lesní půdy získané revisí za půdu zemědělskou, vyžaduje-li to potřeba půdy pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. a) až d) zákona,

c) lesní půdy získané revisí za jinou lesní půdu, vyžaduje-li to potřeba lesní půdy pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. d) zákona,

d) půdy získané revisí za půdu věnovanou rybničnímu hospodářství a naopak.

§ 14 Příděl lesní půdy

Lesní celky, pokud se nepřidělí státu, se přidělují svazkům územní samosprávy nebo lesním družstvům, při čemž budiž přihlíženo k potřebám arondace hospodářských lesních celků.
Jednotlivým výkonným zemědělcům lze přiděliti menší lesní půdu ve výměře asi 2 ha, uzavřenou nebo vklíněnou do jejich zemědělského majetku nebo přídělu.
Za lesní družstva podle § 8, odst. 2 zákona se považují lesní družstva utvořená
a) ze svazků územní samosprávy nebo

b) z jednotlivců, pokud jsou oprávněnými uchazeči podle zákona.

Díl II. (Rolnické komise)

§ 15 Složení

Rolnická komise se skládá z 8 členů (náhradníků) zastupujících uchazeče ( § 8, odst. 6 zákona), s výhradou ustanovení § 17, odst. 4, a to:
a) ze 4 zástupců jednotlivých politických stran,

b) ze 3 zástupců příslušného Jednotného svazu zemědělců,

c) z 1 zástupce uchazečů o příděl podle § 8, odst. 1, písm. f) zákona.
Členy rolnické komise mohou býti jen osoby fysické, které jsou způsobilými uchazeči podle § 8, odst. 1 a 3 zákona.

Ustavení

§ 16

Rolnická komise se ustaví v obci, v jejímž obvodu jest zemědělská půda tvořící předmět revise nebo získaná pro účely přídělu, a v sousedních zájmových obcích (odstavec 4), při čemž se rolnická komise zřídí zpravidla pro každou takovou obec.
Lze-li předpokládati, že by se zřetelem k menšímu počtu oprávněných uchazečů o příděl nebylo účelné zřizovati rolnickou komisi v každé z těchto obcí, možno dohodou příslušných místních národních výborů zříditi jednu rolnickou komisi pro několik obcí.
Rolnická komise se ustaví z oprávněných uchazečů u místního národního výboru obce, pro jejíž obvod se zřizuje. Má-li býti rolnická komise zřízena pro obvod několika obcí, ustaví se z oprávněných uchazečů celého obvodu u místního národního výboru té obce, v jejímž obvodu leží největší část tohoto majetku. Nedojde-li k dohodě o obvodu působnosti rolnické komise, kde je toho třeba, určí jej ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.
Zájmovými obcemi se rozumějí obce, v jejichž obvodu jest převzatý pozemkový majetek a obce s nimi sousedící.

§ 17

Místní národní výbor ( § 16, odst. 3) vyzve písemně na návratku do 14 dnů ode dne vyhlášení tohoto nařízení místní organisace jednotlivých politických stran v obci (v obcích), pro jejíž (jejichž) obvod bude rolnická ko mise zřízena, aby mu do 8 dnů po doručení výzvy oznámily svého zástupce v komisi a jeho náhradníka z řad oprávněných uchazečů o příděl. Není-li v obci (obcích) místní organisace některé z politických stran, vyzve místní národní výbor písemně na návratku okresní organisaci příslušné strany, aby v uvedené lhůtě oznámila svého zástupce v rolnické komisi a jeho náhradníka z řad místních uchazečů.
Obdobně vyzve místní národní výbor místní sdružení Jednotného svazu zemědělců, aby si do 8 dnů po doručení výzvy jeho členové, pokud jsou oprávněnými uchazeči o příděl, na schůzi, kterou svolá místní sdružení Jednotného svazu zemědělců té obce, v níž jest sídlo rolnické komise, zvolili ze svých řad 3 zástupce a jejich náhradníky do rolnické komise a aby místní sdružení Jednotného svazu zemědělců oznámilo v této lhůtě jména zvolených osob místnímu národnímu výboru.
Místní národní výbory obcí, pro jejichž obvody se rolnické komise zřizují, uveřejní zároveň opis výzvy podle odstavců 1 a 2 veřejnou vyhláškou, která musí býti vyvěšena v obcích v obvodu rolnické komise alespoň 8 dní.
Nebyli-li ve stanovené lhůtě někteří ze zástupce (náhradníků) včas oznámeni, zůstanou jejich místa v rolnické komisi zatím neobsazena.
Zástupce uchazečů o příděl podle § 8, odst. 1, písm. f) zákona a jeho náhradník budou zvoleni na schůzi těchto uchazečů, kterou svolá příslušný místní národní výbor alespoň 8 dní předem veřejnou vyhláškou, jež musí býti vyvěšena v obci, po případě v obcích obvodu rolnické komise ( § 16).

§ 18

Místní národní výbor přezkoumá, zda členové rolnické komise jsou oprávněnými uchazeči podle § 8, odst. 1 a 3 zákona, a je-li tomu tak, vyhlásí jejich seznam na úřední desce; zjistí-li závady, postará se o jejich odstranění.
Po přezkoušení členů rolnické komise podle odstavce 1 svolá místní národní výbor ustavující schůzi rolnické komise, na níž si členové zvolí nadpoloviční většinou předsedu, místopředsedu a zapisovatele. K platnosti volby je třeba přítomnosti alespoň 5 členů rolnické komise. Nedosáhne-li žádný z kandidátů nadpoloviční většiny hlasů, koná se nová volba, ve které je zvolen ten kandidát, který obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los. Do zvolení předsedy (místopředsedy) řídí schůzi předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce.

Působnost

§ 19

Rolnické komise spolupůsobí v řízení o přídělu půdy, ležící v jejich obvodu ( § 8, odst. 6 zákona), zejména tím, že podávají návrhy ve věcech uvedených v § 8 a v § § 12 až 14 nebo posudky na žádost ministerstva zemědělství nebo jeho orgánů, po případě pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, a spolupůsobí k dosažení dohody mezi uchazeči o příděl, zejména při rozvrhu úhrnné přídělové ceny na jednotlivé přídělce.

§ 20

K projednání zásad přídělového plánu nebo k odstranění rozporů mezi rolnickými komisemi může ministerstvo zemědělství nebo jeho orgán, po případě pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy, svolati společnou schůzi několika rolnických komisí. K jednání se pozvou též zástupci úřadů, jejichž zájmy by mohly býti dotčeny přídělovým řízením, jakož i zástupci veřejnoprávních korporací a družstev, pokud se ucházejí o příděl.
Za účelem jednotného postupu a obstarávání společných věcí mohou konati rolnické komise několika zájmových obcí společné schůze a vyřizováním společných věcí pověřiti své zástupce.

§ 21 Jednání v rolnických komisích

Rolnické komise jednají a usnášejí se ve veřejných schůzích, jsou-li přítomni mimo předsedu (místopředsedu) alespoň 4 členové (náhradníci). Rolnická komise se může usnésti na tom, že v jednotlivém případě má býti jednání neveřejné. K usnesení je potřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje však mínění, ke kterému se přidal předseda komise. Při každém jednání budiž sepsán zápis, který podepisuje předsedající a zapisovatel.
Příslušná politická organisace ( § 17, odst. 1) může svého zástupce v rolnické komisi (náhradníka) kdykoliv odvolati a vyslati jiného, postupujíc při tom podle ustanovení § 17.
Jestliže některý z členů (náhradníků) rolnické komise se vzdá členství, zemře nebo pozbude způsobilosti k členství, požadované podle tohoto nařízení, zařídí místní národní výbor, aby rolnická komise byla doplněna podle předcházejích ustanovení (§ § 17 a 18).

§ 22 Všeobecná ustanovení

Místní národní výbor, u něhož se rolnická komise ustaví, propůjčí jí vhodnou místnost k jednání a opatří nutné věcné potřeby z obecních prostředků.
Funkce v rolnických komisích jest čestná a členové (náhradníci) nemají nároku na odměnu.
Činnost rolnické komise skončí, jakmile přídělové plány pro obvod její působnosti byly schváleny a majetek přidělený přídělcům v tomto obvodě byl zapsán do veřejných knih.

Část III. (Výpovědní lhůta a závěrečná ustanovení)

§ 23 Výpovědní lhůta

Výpověď z hospodaření na přejímaných nemovitostech podle § 12 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový), ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb., budiž dána aspoň tříměsíční, a to tak, aby převzetí půdy se mohlo uskutečniti buď ke dni 1. března nebo 1. října běžného roku, s tou výjimkou, že pro převzetí půdy ke dni 1. března 1948 stačí výpověď jednoměsíční.

§ 24 Závěrečné ustanovení

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede je ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. Zenkl v. r.

Dr. Kočvara v. r.

Tymeš v. r.

Široký v. r.

Masaryk v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Dr. Ripka v. r.

Nosek v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Drtina v. r.

Kopecký v. r.

Ing. Jankovcová v. r.

Ďuriš v. r.

Dr. Čepička v. r.

Dr. Pietor v. r.

Ing. Kopecký v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Majer v. r.

Dr. Franek v. r.

Dr. Clementis v. r.

Lichner v. r.