Satiry o řemeslnících/Řezník

Satyry
O lazebníciech	Řezník	Pekař

Údaje o textu
Titulek:	(6.) Řezník.
Autor:	neznámý; upravil Adolf Patera
Zdroj:	PATERA, Adolf. Hradecký rukopis. Nákladem Matice české. Praha, 1881. S. 405–409 Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1881
Licence:	PD old 70

Řezník sě takto obchodí,
dobrým lidem často škodí:
když běží po vsi, volaje,
na prodajné bravy ptaje,
[5]budeť kupovati bravy,
chtě z nich utěžeti stravy.
Když ho uzří dobytčátko,
užesneť sě nebožátko,
neb jmá řezník ruce račiej:
[10]když on dobytčátko zmácie,
nelzěť sě j’mu popraviti,
musíť vždy churavo býti.
A tu lib kup lib nekupi,
jižt bez škody neotstúpí;
[15]vždyť škodu učiní tomu,
kdyžtoť bravy mácie komu.
Druhúť jmá nevěru v sobě.
tuť chci vypraviti tobě:
ktož dobytek na trh vodí,
[20]sedlákóm rád na tom škodí,
budeť s ním lidmě tržiti,
bráně každému kúpiti;
v to(m) mu činí mnoho núze,
žeť jemu vše kupce zapúzie,
[25]až utrží po svěj vóli,
jakžto jemu libo koli.
Třetieť jaz vědě do neho:
ktož masa kúpí u neho,
že j’mu prodává kozinu
[30]za najlepší skopcevinu,
a častokrát býkovinu
za najlepší hovědinu.
Čtvrtéhoť sě rád přijímá:
kdyžtoť jest najvěčšie zima,
[35]budeť vodu oblévati
maso, rožny rozpierati,
aby jemu zmrzli v noci
hovědina i ti skopci.
Takť po jeho vóli bude:
[40]tři čiesti jemu ho přibude;
mnohoť lidu oklamává,
když on to maso prodává.
Takť jsú nevěrní řezníci,
horšíť jsú než-li věžníci.
[45]Věžník nemóž tak zlý býti:
když sě udá kde v dvór vníti,
vždyť poščeká prvé na tě,
chtě sě přihrabati k patě;
a když jmáš dřevo při sobě,
[50]tuť sě nestane ničs tobě.
Ale řezníka nezbudeš:
když masa jeho kupuješ,
musíš dobře chytrý býti,
by ho mohl be(z) škody zbýti.
[55]Protož jaz pravím řezníkóm,
jich panošiem, jelitníkó(m):
což na lidech zle dobudú,
že proto pekla nezbudú,
ač sě toho neostavie
za svého života zdravie.