Sázka v klubu AGS/Malá ryba také ryba

Sázka v klubu AGS
Nad oblaky	Malá ryba také ryba	Velký omyl Petra Hogga

Údaje o textu
Titulek:	Malá ryba také ryba
Autor:	Otakar Batlička
Zdroj:	BATLIČKA, Otakar. Sázka v klubu AGS Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Naše trojice, Frank Gregor, Joah Batham a Petr Hogg, vedena znamenitým společníkem a spolužákem profesora Bathama, inženýrem Ibarou, nespěchala s návratem z nicaragujských hor. Času bylo dost, kondor byl uloven již 18. června, do Corinta nebylo daleko a na lov žraloka do zálivu Fonseca v Hondurasu bylo pouhých 250 kilometrů.

V Corintu zůstali cestovatelé až do středy 23. června v milé společnosti inž. Ibary, který čile pomáhal svým novým přátelům v přípravách na cestu do Hondurasu. Rozhodli se, že použijí lodi. Odpoledne za nádherného počasí a po srdečném rozloučení s inž. Ibarou opustili lovci Corinto a nastoupili krátkou plavbu podél pobřeží do nedalekého honduraského zálivu Fonseca. Již během plavby podél břehu pozorovali množství žraloků, zejména žralok tygrovitý se objevoval často za zádí lodi.

„Zdá se, že ulovení žraloka bude hračkou. Vždyť se jimi moře zde zrovna hemží,“ míní profesor, ukazuje na trojhranné hřbetní ploutve za lodí.

„Není to nijak obtížný úkol. Lovil jsem žraloky na druhé straně Panamské šíje v Karibském moři, kam jsme původně i nyní zamýšleli jet. Ale – jak řekl inženýr Ibara – nač ztráceti čas cestou přes Honduras? Zde je všude žraloků víc, než je obyvatelstvu milo!“ Nutno připomenout, že Gregor byl dříve lovcem z povolání a zásoboval světové zoologické zahrady zvířenou všeho druhu a vedl i několik velkých loveckých výprav do střední Afriky.

Po zdlouhavé cestě, trvající celou noc, vplul za odlivu pobřežní parník hrdého jména „Albatroso“ do přístavu Amapala. Lovci se ubytovali v „hotelu“ na pobřeží. Frank Gregor nespěchal s přípravou na lov žraloků. Nemohl stejně do července nic podniknout, a tak konali naši přátelé vyjížďky po zálivu Fonscca. Během těchto výletů poznali, že ulovení žraloka bude nejsnazším úkolem celé výpravy. Tuto domněnku potvrdil i každý domorodý rybář, od kterého Gregor získával informace. Litovali, že tak kvapně opustili Nicaraguu a skvělého společníka inženýra Ibaru. Naříkal zejména profesor Batham, který, jak mínil, mohl nasbírat ještě spousty vzácných rostlin. Při těchto hovorech Petr dobře věděl, kam profesor míří. Špenát!

Ke konci června najal Gregor dobrý motorový člun a pilně křižoval po zálivu, vyhledávaje nejpříhodnější místo k lovu. Záhy je nalezl. Bylo to po pravém břehu pevniny, tedy nedaleko břehů salvadorských, kde spatřil mnoho žraloků tygřích i modrých. Tito jsou obzvláště nebezpeční a draví. Někteří z nich dorůstají až 8 metrů délky. Gregor rozhodl, že podnikne lov hned 1. července. – „Ať to mám odbyté – budu mít měsíc dovolené!“ – A měl! Jenže jinou, nežli si představoval…

Dokonale připraveni vypluli naši přátelé na lov. Motorový člun, který Gregor najal, byl obyčejný typ přístavních motorek, asi pět metrů dlouhý a dva metry široký. Na dně člunu ležela koňská kýta, již nelibě páchnoucí. Za „splávek“ měl sloužit 50-ti litrový prázdný sud. Několik ocelových háků, 100 metrů čtyřicetipramenného lana, harpuna, sekera, široký rybářský nůž – tvořilo další výzbroj. Petr nesl těžkou kulovnici nabitou třaskavými střelami a profesor Batham byl ozbrojen svým nepostradatelným Roleiflexem.

Počasí bylo pro lov jak stvořené. Zatím co Petr si hleděl kormidla, připravoval Gregor návnadu a profesor „bral“ svým přístrojem snímky přípravných prací. Voda v zálivu byla průzračná jako křišťál. Pořád viděli mořské dno, ačkoliv místy bylo značně hluboko. Gregor sestavil takovýto lovecký plán: Koňská kýta se zavěsí na ocelový hák na dvoumetrovém kovovém laně, které je upevněno na sudu. Návnada vhodí se do moře a – čeká se. Buď se žralok chytne sám a pak je úkolem lovce, aby jej zdolal, nebo se žralok harpunuje, když se při hladině blíží k návnadě. Střílet? Jen ve výjimečném a nezbytném případu! Protože smrtelně raněný žralok klesne ke dnu! A naši lovci potřebovali trofej z úlovku, v tomto případě žraloci čelist.

Člun stanul. Sud i návnada, přivázány k 100 metrovému lanu, byly vhozeny do vody. Zapáleny dýmky a – čekání. Petr je na svém místě u kormidla, Gregor sedí na přídi s připravenou harpunou, rovněž připevněnou na dlouhém lanu. V místě není právě hluboko, snad dvanáct metrů. Lovci pozorují ryby, které plují sem a tam, několikrát se objeví žraloci hřbetní ploutev na hladině – ale daleko.

„Tam je jeden, vlevo!“ volá Petr, ukazuje ke dnu. Ano! Gregor tahá za lano a pohybuje sudem a ten rozhoupává návnadu. Žralok stanul nehybně u dna. Zpozoroval pohyb na hladině. Nyní, aniž by se pohyboval tělem, stoupá – je od návnady necelých deset metrů. Volně, jaksi nevšímavě obeplouvá návnadu. A znovu. Gregor lomcuje lanem a návnada ve vodě se pohybuje jako rozhoupaný zvon. – „Pozor, bere!“ Kdo by se byl nadál léto mrštnosti u zdánlivě netečné bestie! Prudkým mávnutím ocasu otočil se žralok na návnadu, příšerná tlama se otevřela a chňapla po návnadě. Uchvátil maso a vleče je ke dnu! Gregor vyčkává a připravuje se k zaseknutí dravce. Uchopí lano pevně do obou rukou a vší silou jím trhne. Ocelový hák se zaryl do tlamy netvora…

Žralok překvapen a vydrážděn bolestí vydávil návnadu, ale – je chycen. – Jako šíp se rozjíždí vodou, lano se rychle rozmotává… „Připravte se, pořádně to námi trhne!“ volá Gregor na své přátele. Ale měl myslit spíše na sebe! Lano mizí ve vodě, teď – prudké trhnutí, člun se divoce zakymácí a je to Gregor, který ztrácí rovnováhu! Padá naznak, ozve se temné zadunění! Hlava Gregorova narazila na okraj člunu a bezvládné tělo kutálí se přes okraj silně nakloněného člunu. V téže chvíli rozjíždí se člun tažený žralokem divoce po hladině. Gregor, který je omráčen ranou do hlavy, klesá ke dnu, zatím co se člun vzdaluje!

Petr pouští kormidlo a bez rozmyšlení skáče do moře! Není Petr takový, jak se zdá. Plave jako štika! Několika rozmachy je u Gregora, vynáší jej nad hladinu. Zatím je člun vlečen pryč.

Několik vteřin je profesor Batham událostmi tak překvapen, že není schopen něco podniknout. Vidí, jak se Petr s Gregorem vynořují nad povrch. Hrůza! Kolem se objevují hřbetní ploutve žraloků. Jedna – dvě – tři! Zrak profesora Bathama padne na sekeru – a již je lano, na kterém je člun vlečen, přetnuto! Chápe se setrvačníku a snaží se spustit motor. K člunu doléhá zoufalý křik Petrův o pomoc. „Slábnu!“ volá sluha. Motor ne a ne zabrat! Profesor se v duchu modlí. Jde o životy! Trojhranné ploutve brázdí hladinu v podezřelých kruzích kol tonoucího Petra a jeho bezvládného břemene. Motor několikrát bafl – konečně obrátky! Skok ke kormidlu. Přesně řídí profesor Batham motorový člun tak, aby oddělil žraloky od svých přátel. Přitiskne kormidlo koleny a chápe se kulovnice. Ránu za ranou posílá v místa, kde se objeví hřbetní ploutev nebezpečného tvora. Prázdné cvaknutí – puška je prázdná, náboje vystříleny! Ale člun se již přiblížil oběma mužům.

Profesor odkládá pušku, vypne motor, člun pluje setrvačností a Batham se naklání přes okraj. Uchopí oba přátele a s námahou vytahuje oba do člunu. Petr se vyčerpán svalil na dno člunu. Gregor je stále v hlubokém bezvědomí.

Po této nezdařené výpravě, která málem stála Franka Gregora život a jeho sluhu Petra také, vrátili se lovci do přístavu. Bylo třeba několikadenního odpočinku, aby se oba přátelé vzpamatovali z hrozného dobrodružství. Na druhý lov vydali se až 10. července. A v tento den skutečně se jim podařilo ulovit menšího žraloka. Byl dlouhý necelé dva metry – ale byl to žralok! A když byl Gregor s tímto úlovkem nespokojen, prohlásil Petr filosoficky: „Malé ryby – také ryby!“