Ruch (almanach 1868)/Buď dětinná

Ruch (almanach 1868)
Sonety	Buď dětinná	Orion

Údaje o textu
Titulek:	Buď dětinná
Autor:	Ervín Špindler
Zdroj:	SLÁDEK, Josef Václav. Ruch : básně české omladiny, vydané roku 1868 k upomínce na založení národního divadla. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 184–185. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Jen jednu prosbu splň: buď dětinná,
a nezapírej mladou, bujnou krev.
Ty’s sotva vypučelá květina,
pro kterou svět má tisícerý směv.
    Rozpoutej duši, neklaď srdci pout:
    hle, nad Tebou se nebes brány klenou,
    ó, nedej útlé duši zahynout:
    buď vždy a všude tím, co být máš — ženou!

Ti lhou, co zapírají ňader cit,
a příroda jim vtiskne kletby znak,
neb dílo její hodlá rozbořit,
kdo k pouhé hmotě upírá svůj zrak.
    Kdo citu odvyk’ — opusť tábor náš
    a jdi si mezi luzu zotročenou:
    Ó, chraň ten plamen, který v srdci máš,
    buď vždy a všude útlou, něžnou ženou!

Tech lidí střež se, kteří jmenem věd
Ti hlásat jdou, že láska směšna jest;
jich duše chorá zná jen chromný let
a nekyne jim míru ratolesť.
    Jen v lásce blaho — v srdci pravý ráj;
    cit ženě sluší, važ si toho věna
    a lásku v něm před podlým světem taj,
    buď vždy a ve všem jemnocitná žena.

Krb rodinný buď svatým chrámem Tvým!
Hle, kyne večer. Tichne světa ruch.
Do okna měsíc leskem stříbrným
se mile plouží. V dumách bloudí duch.
    Slov netřeba tu! Ňadrem oddýchá
    cit, pro který jsem marně hledal jméno.
    Stín ožil; — děva v náruč pospíchá:
    „Zde na mých prsou je Tvá říše, ženo!“