Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 30. dubna 1953
Ve dnech neštěstí, které postihlo naše národy úmrtím presidenta republiky Klementa Gottwalda, moudrého vůdce pracujícího lidu na cestě k socialismu, projevil náš lid pevnou politickou jednotu a ještě úže se semkl kol svého druhého dělnického presidenta Antonína Zápotockého a vlády Národní fronty.
  | |
|---|---|
| Titulek: | Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii |
| Autor: | Antonín Zápotocký, Alexej Čepička, Viliam Široký |
| Právní oblast: | rozhodnutí |
| Platnost: | Československá republika |
| Zdroj: | Rudé právo, 4. 5. 1953, str. 1 |
| Licence: |  PD CZ |
Tato jednota našeho lidu a jeho bezmezná oddanost republice skýtají záruku, že základy našeho státního a společenského zřízení budou ještě více upevněny, jestliže se těm, kdož se provinili proti zákonům, poskytne příležitost, aby se jako svobodní občané zapojili do budovatelského úsilí všeho lidu.
President republiky a vláda republiky učinili proto tato rozhodnutí:
Rozhodnutí presidenta republiky
editovat
Užívaje práva daného mi ústavou udílím tuto
Čl. I.
Promíjím tresty nápravného opatření, které byly nebo budou pravomocně uloženy za trestné činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí, s tím, že se dnem tohoto rozhodnutí na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen.
Čl. II.
1) Promíjím z trestů dočasného odnětí svobody, které byly nebo budou pravomocně uloženy za trestné činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí, jednu třetinu, nejméně však jeden rok; nepřevyšuje-li takový trest jeden rok, a jde-li o mladistvého, promíjím jej celý.
2) Těhotným ženám a ženám, které pečují o dítě mladší než deset let, promíjím trest uvedený v odstavci 1 celý, nepřevyšuje-li dvě léta, anebo celý jeho zbytek, nepřevyšuje-li tuto dobu.
3) Tresty uvedené v odstavci 1, jichž výkon byl podmíněně odložen, promíjím s tím, že se na pachatele dnem tohoto rozhodnutí hledí, jako by nebyl odsouzen.
Čl. III.
Tresty odnětí svobody na doživotí, které byly nebo budou pravomocně uloženy za trestné činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí, měním v tresty dočasného odnětí svobody v trvání dvaceti let.
Čl. IV.
Trpí-li odsouzený, jemuž byl uložen trest odnětí svobody, v době tohoto rozhodnutí těžkou nevyléčitelnou chorobou anebo je-li v době tohoto rozhodnutí starší než šedesát let a jde-li o ženu, starší než padesát pět let, promíjím mu dosud neodpykaný trest nebo jeho zbytek.
Čl. V.
Z vedlejších trestů promíjím tresty peněžité nepřevyšující 20.000 Kčs, jakož i náhradní tresty za ně, které byly nebo budou pravomocně uloženy za trestné činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí.
Čl. VI.
Promíjím zařazení do přechodného ústavu podle § 36 tr. zák., vyslovené v souvislosti s odsouzením pro trestné činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí.
Čl. VII.
Nařizuji, aby nebylo zaváděno, a bylo-li zavedeno, aby bylo zastaveno trestní stíhání pro trestné činy spáchané přede dnem tohoto rozhodnutí, stanoví-li zákon na ně trest odnětí svobody nepřevyšující jeden rok anebo je-li pachatelem mladistvý, žena, která v době tohoto rozhodnutí je těhotná nebo pečuje o dítě mladší než deset let, trest odnětí svobody nepřevyšující dva roky.
Čl. VIII.
Zahlazuji odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu šest měsíců, uloženému za trestný čin podle hlavy desáté trestního zákona.
Čl. IX.
1) Toto rozhodnutí se nevztahuje na velezradu (§ 78 tr. zák.), sabotáž (§§ 84 a 85 tr. zák.), vyzvědačství (§§ 86 a 87 tr. zák.) a obdobné činy trestné podle zákonů dříve platných a na trestný čin podle zákona na ochranu míru č. 165/1950 Sb.; na rozkrádání a poškozování majetku národního a majetku lidových družstev podle § 245 tr. zák. se nevztahuje, byl-li za ně uložen trest odnětí svobody delší než pět let.
2) Toto rozhodnutí se nevztahuje dále na činy trestné podle retribučních předpisů (dekret č. 16/1945 Sb., nař. SNR č. 33/1945 Sb. SNR); shledá-li však ministr spravedlnosti při přezkoumání odsouzení podle těchto předpisů, že se zřetelem na míru nebezpečnosti činu pro společnost, na osobu pachatele a na míru jeho zavinění, jakož i se zřetelem na chování odsouzeného v trestu a jeho poměr k práci je odůvodněno snížení trestu nebo jiné jeho zmírnění, předloží mi věc se svým návrhem k rozhodnutí.
Čl. X.
1) Tresty dodatkové v poměru k trestům dříve uloženým, jakož i jiné tresty postupně uložené, se pro účely tohoto rozhodnutí posuzují jako trest jediný.
2) Kde je použití zákona závislé na délce trestu odnětí svobody, rozhoduje délka trestu sníženého nebo jinak zmírněného podle tohoto rozhodnutí.
Rozhodnutí presidenta republiky o amnestii správních přestupků spáchaných vojáky v činné službě
editovat
Jako vrchní velitel československé armády promíjím všechny tresty, které byly podle Kázeňského řádu uloženy vojákům v činné službě za správní přestupky. Z trestů, které jim byly uloženy podle trestního zákona správního, promíjím:
1. Z trestů odnětí svobody jeden rok a ze zbytku převyšujícího jeden rok – jednu třetinu.
2. Pokuty nepřevyšující 30.000 Kčs a jednu třetinu pokut převyšujících 30.000 Kčs.
3. Náhradní tresty uložené v případě nedobytnosti pokuty nepřevyšující 30.000 Kčs a jednu třetinu náhradního trestu, převyšuje-li pokuta 30.000 Kčs.
Byl-li některý z uvedených trestů částečně již vykonán, promíjím jen jeho nevykonaný zbytek.
Byl-li trest přede dnem tohoto rozhodnutí již snížen, je pro jeho prominutí, případně další snížení rozhodná výše po snížení.
Kázeňské řízení pro správní přestupky spáchané vojáky v činné službě přede dnem tohoto rozhodnutí se nezavede, případně zastaví, pokud nebyl pro ně již uložen trest odnětí svobody převyšující jeden rok nebo pokuta převyšující 30.000 Kčs.
V Praze dne 30. dubna 1953.
ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ v. r.
Ministr národní obrany republiky Československé
arm. gen. Dr ALEXEJ ČEPIČKA v. r.