Rigorosní řád pro fakulty věd právních a státních

Aby kdo mohl dojíti doktorství práv, potřebí, by podnikl tři přísné zkoušky (rigorosa).

info
info
Údaje o textu
Titulek: Rigorosní řád pro fakulty věd právních a státních
Další údaje: Čl. I nařízení č. 57/1872 ř. z.
Původní znění: Nařízení č. 57/1872 ř. z.
Zdroj: Říšská sbírka zákonů na muni.cz
Toto znění: Nařízení č. 324/1920 Sb.
Zdroj: Sbírka zákonů r. 1920
Licence: PD CZ
Další novelizace: Nařízení č. 66/1939 Sb.
další články:
Doktor práv
Rigorosní řád pro fakulty věd právních a státních
§ 1

Má-li k nim být připuštěn, jest mu dokázati, že studia věd právních a státních jako řádný posluchač dle předpisu dokonal, ku kterémuž konci povinen jest, děkanovi kolegium profesorského předložiti absolutorium.

Studující práv, kteří vykonali státní zkoušku historickoprávní s prospěchem alespoň dobrým, mohou býti připuštěni k přísné zkoušce doktorské z oboru historickoprávního ihned po oné státní zkoušce nebo kdykoliv později.

Studující práv, kteří vykonali v osmém semestru svých studií státní zkoušku judiciální nebo státovědeckou s prospěchem alespoň dobrým, mohou býti připuštěni ještě v témže semestru k přísné zkoušce doktorské z oboru, z něhož vykonali státní zkoušku.

§ 2

Tři rigorosa obsahují tyto zkušební předměty:

I. Právo římské, právo církevní, dějiny veřejného a soukromého práva ve střední Evropě a dějiny práva v území republiky Československé.
II. Československé právo soukromé, československé právo obchodní a směnečné, československé civilní řízení soudní a československé právo trestní a řízení trestní.
III. Právo ústavní, nauku správní a československé právo správní, právo mezinárodní a politickou ekonomii (t. j. nauku o národním hospodářství a národohospodářskou politiku, i finanční vědu).
§ 3

Rozdílnost náboženství ničeho nemění v právě a v povinnosti, dělati zkoušku z církevního práva, ani v titulu doktorském, jehož kandidát nabude.

§ 4

Rigorosa mohou se konati v kterémkoli pořadí.

Všechna tři rigorosa musí však býti vykonána na téže universitě; z toho může ministr školství a národní osvěty povoliti výjimku v případech zvláštního zřetele hodných, slyšev příslušné sbory profesorské.

§ 5

Rigorosa odbývati se mají veřejně a každé má trvati 2 hodiny.

§ 6

Mezi každým dvojím rigorosum mají minouti vůbec nejméně tři měsíce.

Byl-li však kandidát při předešlém rigorosum jednohlasně aprobován, může mu děkan k nejbližšímu rigorosum také kratší lhůtu povoliti.

§ 7

Zkušební komisi předsedá při každém rigorosu děkan nebo v jeho zastoupení proděkan profesorského sboru, po případě řádný profesor podle služebních let nejstarší.

V komisi zkušební zasedají dále pravidelně (§ 8 tohoto nařízení) při rigorosu historickoprávním dva zástupci práva římského a po jednom zástupci ostatních oborů zkušebních, při rigorosu judiciálním po jednom zástupci všech oborů zkušebních a při rigorosu státovědeckém dva zástupci politické ekonomie a po jednom zástupci ostatních oborů zkušebních.

§ 8

Zkoušejícím jest zpravidla řádný profesor toho kterého oboru.

Není-li v některém oboru řádného profesora nebo zašlo-li by ho něco, budiž přivzat do komise mimořádný profesor toho oboru; není-li tu ani mimořádného profesora nebo zašlo-li by ho něco, budiž přivzat onen řádný nebo mimořádný profesor, který v oboru tom skutečně vyučuje nebo jehož předmět je oboru tomu nejbližší.

§ 9

Není-li ani tak nutný počet zkoušejících dosažen, budiž doplněn z ostatních řádných profesorů, kteří však jsou jen oprávněni, nikoli povinni zkoušeti.

Doplniti takto počet zkoušejících ponechává se předem dohodě profesorského sboru, již dlužno předložiti ministerstvu školství a národní osvěty k schválení.

§ 10

Bylo-li by tolik řádných profesů některého oboru, že by se tím předepsaný počet zkoušejících překročil, budou se při rigorosu z toho oboru střídati.

§ 11

Předsedící má vždy právo zkoušeti, jest však povinen zkoušeti jen tehda, když jest normálním profesorem předmětu, z něhož se zkouší, a když na něho v případu střídání se s jinými profesory (§ 10) přijde pořádek. V takové případnosti zasedají ve zkušební komisi dále jen čtyři nebo tři členové a předseda obdrží dvojnásobnou taxu.

§ 12

Každý úd komise zkoušecí má býti při rigorosum přítomen od počátku až do konce. Než se hlasuje a usnešení učiní, mají mít údové komise rozmluvu o tom, jak zkouška vypadla.

Každý úd komise má pak dle toho, jak veškerá zkouška vypadla, hlasovati kalkulem: „výtečně“, „dostatečně“ a „nedostatečně“. Veškerý kalkul ustaví se většinou hlasů; jsou-li hlasové počtem rovní (§ 11), ustaví se podle hlasů méně příznivých.

§ 13

Obdrží-li kandidát obecný kalkul „nedostatečně“, nemůže již k žádnému dalšímu rigorosum připuštěn býti, nýbrž může toliko totéž rigorosum opakovati a to ne dříve než po třech měsících. Byl-li by potom opět reprobován, může jen jednou ještě rigorosum opakovati a to ne dříve roku. Po třetí reprobaci nemůže kandidát nabýti doktorátu práv na žádné universitě československé a diplom doktorský v cizině nabytý nebude nostrifikován.

§ 14

Za každé, i opakované rigorosum povinen jest kandidát zapraviti taxu 60 zlatých r. č. Z této taxy obdrží předsedící a každý úd komise, také děkan doktorský (§ 7) po 6 zl. Kromě toho odvede se z toho 5 zl. k fondu kanceláře universitní, z něhož se zapraví taxy zřízencům kancelářským nebo služebníkům universitním, pokud se taxy takové posud z rigoros zapravují.

§ 15

Taxy zvláštní o sobě mají povahu peněz presenčních a může se jich tedy žádati jen za skutečnou funkci. Zajde-li v tom některého člena z příčiny jakékoli nějaká překážka, má děkan k tomu přihlížeti, aby na jeho místě dle §§ 8-10 byl povolán někdo jiný. Nelze-li toho již učiniti, může-li se však rigorosum s ostatními údy komise nicméně odbývati, tedy se taxa rozdělí podle závěrečné průpovědi § 14.

§ 16

Práce písemné, jichž se na některých universitách dosud žádalo a kteréž kandidát před promocí podati musil, přestanou a taktéž disputace, kde byla posud obyčejná.

§ 17

Promoce koná se za předsedání rektora a u přítomnosti děkana kolegium profesorského skrze řádného profesora (per turnum) jakožto promotora způsobem obyčejným sponsí.

Ve Vídni odbývati se bude promoce prozatím jako posud před rektorem, kancléřem, čtyřmi děkany doktorskými a před notářem fakulty právnické.

§ 18

Promoční taxa činí na všech universitách československých 120 Kč.

Z této taxy obdrží (mimo Vídeň) rektor 15 zl., děkan a promotor po 5 zl. Ve Vídni podrží všichni členové při promoci zaměstnaní prozatím dosavadní příjmy. Kromě toho odvede se z této taxy 5 zl. k fondu kanceláře universitní, z kterých se zapraví, co se na rozličných universitách posud platilo za zdělání diplomu, též se zapraví posavadní příjmy zřízencův kancelářských a služebnictva, až na příjmy, ježto se počítaly za zvláštní funkce při slavnostech promoce, které nyní přestanou.

Co z tax za promoci přebude, rozdělí se (také ve Vídni) mezi členy fakulty právnické rovným dílem.

§ 19

Na universitách, na nichž se posud promoce odbývaly slavněji, má kandidát toho vůli žádati, aby na místě nynější promoce jednoduché konala se promoce slavnější za obyčejné taxy posud zapravované. Však taxa v paragrafu předešlém ustanovená obrátí a rozdělí se i v této případnosti tak, jak v tom paragrafu nařízeno.

§ 20

V tom, co doktorandi při promoci na universitách platili ke společnostem vdovským nebo ke kolegiím doktorským fakult, prozatím ničeho se nemění.

§ 21

Tento řád rigorosní nabude moci početím roku studií 1872/73. Co se však týče kandidátův, kteří až do té doby jedno rigorosum odbudou, bude míti v příčině jejich dalších rigoros, též v příčině intervence při nich platnost to, co o tom ustanoveno bylo posud a tytéž taxy.

To však, co nařízeno v §§ 16-20, vztahuje se ke každé promoci bez rozdílu, která se bude v oné době odbývati.