Riegrův Slovník naučný/Andrassy de Szent-Kiraly

Údaje o textu
Titulek: Andrassy de Szent-Kiraly
Autor: Gustav Adolf Schmaus, Szende Riedl
Zdroj: Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 205-206
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Emanuel Andrássy

Andrassy de Szent-Kiraly a z Krásnohorky, st. vznešený uh. rod. vyskytající-se již na počátku XI. věku. 1) Andorás (András), řeč. Erös t. silný, zapuzený kníže bosenský, utekl prý se k dvoru kr. Štěpána, který ho do Sedmihradska poslal, by vzdorující vojvodu Gyulu pokořil, a když to učinil, náměstníkem svým tamním jmenoval. Co náměstník v Sedmihradech následoval po něm nejmladší jeho syn 2) Ladislav A., an starší dva bratří Josef a Vida, bojujíce za krále Ondřeje I., na bojišti byli zahynuli. Vnuk Ladislavův 3) Šimon A., nejvyšší hetman Sékélů, provodil kr. Ondřeje II. na křižáckém tažení a padl v půtce na hoře Tábor 1217. Za Ludvíka I. byl 4) Sigmund A. r. 1340 vicebánem Temešským, potlačil 1342 zbouření Sedmihradských Sasů, dlel od r. 1347—1350 v Neapoli, by zavraždění Ondřeje bratra kr. pomstil a zachoval při obléhání Kanossy králi život. 5) Bartoloměj A. sloužil ve vojště Jana Hunyadského, vynikl 1441 v bitvě u Szendrö, proklál u Sibíně renegata Mezeta beje 1442, sám padl 18. říj. 1448 na Kosově poli. Syn jeho 6) Baltazar A. bojoval proti Jiřímu Poděbradskému, Fridrichu III., Benátčanům i Turkům po straně Matiáše Korvina. I Baltazarův syn 7) Lazar A. je slavný co voj. hrdina; v čele svých Sékélů zachránil 13. října 1479 život raněnému v bitvě vojvodovi Štěpánovi Bátorymu. 8) Martin A., syn Lazara, vrstevník Jana Zápolského, obdržel od něho statek Szent-Király, a rod A. připojil název ten jmenu svému. 9) Petr A., který statky otce svého Martina byl zdědil, opustil Zápolského a přidržel se strany cís. Maximiliana, kterýž ho hrabětem Sékélů jmenoval. Zprotivil se 1575 Štépánovi Bátorskému a bojoval zjevně po boku Bekeše (v. t.) proti němu; byv pak poražen pozbyl jmění svého. Od cís. Rudolfa II. obdržel r. 1585 za 80.000 zl. zámek Krásnou Horku. — Za cís. Ferdinanda II. povýšen byl rod A. do stavu panského, za Marie Teresie do hraběcího. Stav vojenský, kterému se byli předkové jejich oddali, obrala si i mnohá hrabata z A. v novější době, jm. 10) Karel A., c. k. gen.-major, nar. 1723 v Rožnově v Gemerské stolici † 1782, vynikl nad jiné v bitvě u Kolína, u Laudshutu a u Reichenbachu 1763 a byl r. 1780 v hraběcí stav povýšen. 11) Jan svob. pán z A., c. k. gen.-major, * 1750 v Sv. Petru v Uhrách, měl účastenství v taženích proti Francouzům, vyznačil se velmi 27. dub. 1800, kdežto byl nepřítel přes Rýn přešel a na rak. vojsko se tří stran dorážel. A. obdržel za to řád M. Teresie a † 1817. 13) Kar. A. hr., nar. 1792 v Gemeru, náležel na sněmě uh. k opposiční straně a působil v tomto směru mnohými spisy svými, † v Brusselu 1845. Synové jeho, 13) Mano A., nar. 7. bř. 1821 a 14) Gyula A., nar. 8. bř. 1823, vstoupili v šlepěje otcovy a účinkovali na mnoze v r. 1848 co přívrženci revolučního ministerstva. 15) A. Jiří, hrabě, nar. 5. února 1797, c. k. komoří, byl za dob uh. ministerstva vrchním išpanem Šáryšské stolice, avšak byl vrstevníkem strany konservativní. Ss. Nejslovutnější v novější době je 16) A. Emanuel, hr., nar. 21. bř. 1821 ve Vlachové v Gemerské stolici v Uhrách. Prvního vychování se mu dostalo v domě otcovském, matka jeho učila jej frančině a němčině, Peregrini Alexius elementárním vědám. Studie gymn. dokončil v Tatě a universitní v Pešti, načež se odebral na cesty po Italii, Německu, Francouzsku, Anglicku, později po Portugalsku a Španělsku. Odtud se přeplavil do Marokka a i císaři se představil. Z Afriky psal některá psaní do otčiny své, vytištěná v čas. Honderü. R. 1847 hlásil se za deputovan. v Zemplíně, byl ale v Torně vyvolen; 1848 stal se tamže vrchním župníkem; nedbaje však o řečnictví dělal raději vtipné karikatury na tehdejší revolučníky, jež nejen obecenstvo rádo vidělo, nýbrž i ti, kterých se týkaly. 1819 vydal se znova na cesty a prošel Bengalsko, Ceylon, Jávu a pobřežní města Číny; pouť svou popisuje ve výborném spise: Relet-Indiakon. Ostatní literární práce jeho jsou obsaženy v Pesti Naplo pod názvy a szinházról (o divadle) a Tiszaszabály ozásról (o upravení Tisy), ve kterém se pořád horlivě účastní. A. je výborný hospodář a praktický znatel železnictví a strojnictví; pročež není divu, že mu jeho továrny a statky velké užitky nesou. Pro svou lásku k vědám byl vyvolen za presidenta Pešťanské umělecké jednoty. Jeho numismatické sbírce nevyrovná se žádná v Uhersku. A. mluví skoro všemi evr. jazyky; nyní pak se zanáší vypracováním díla nazvaného: Hazai vadászatok (lovy vlastenské). dl.