Rakouský orel padá/Utvoření rumunské legie
Rakouský orel padá Jaroslav Rošický | ||
Další události 29. října 1918 | Utvoření rumunské legie | Jak byl v Praze uvítán 29. října z Vídně se vracející místodržitel hrabě Coudenhove |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Rakouský orel padá |
Autor: | Jaroslav Rošický |
Zdroj: | ROŠICKÝ, Jaroslav. Rakouský orel padá. Praha-Vysočany : Nakladatelství Max Forejt, 1933. |
Vydáno: | 1933 |
Licence: | PD old 70 |
V kasárnách na Újezdě byl ubytován p. pl. č. 2, jehož příslušníci byli převážně národnosti rumunské.
U tohoto pluku dal základ podvratné činnosti již před převratem setník Betka, člen našeho vojenského sdružení. Znal tam nadporučíka v záloze Herbaye, rumunského vlastence, se kterým vše pro náhlý převrat připravoval. 29. října odpoledne odebral se setník Betka do kasáren 2. p. pl. a spolu s nadpor. Herbayem docílili, že byla ze spolehlivých Rumunů pluku utvořena pod velením jmenovaného nadporučíka rumunská legie, která se nám dala k disposici. Ostatní mužstvo 2. p. pl. odevzdalo své zbraně, které nám nadpor. Herbay dal odvézti na Žofín.
Obdrželi jsme od něho v noci z 29. na 30. říjen 3 plné nákladní automobily střelných zbraní a nábojů, mezi nimi 6 kompletních strojních pušek, takže jsme jich měli i se dvěma z kadetní školy již 8.
Úspěch tento byl pro nás jistě nemalého významu, jak hmotného, tak morálního. Získali jsme spolehlivý oddíl dobře ozbrojených vojáků, kteří ke svému veliteli nadporučíku Herbayovi lnuli a jehož byli na slovo poslušni.
Získali jsme zbraně, hlavně strojní pušky a vyřadili úplně jeden důležitý článek z ozbrojené moci rakouského vojenského velitelství. Na tento pluk generál Kestřanek již počítati nesměl. A za noci, jak se ještě zmíním, byl vyřazen ještě druhý rakouský pluk.
Jak toto vše musilo působiti na rakouský generální štáb, lze lehce uhodnouti. Že o tom byli zpraveni, jest nepochybné. Myslím, že nejsem dalek pravdy, když se domnívám, že odpadnutí 2. p. pl. bylo jednou z příčin, pro které se generál Kestřanek přece rozhodl proti nám vystoupiti, neboť při dalším otálení musil se obávati, že naše podvratná činnost zachvátí i ostatní jeho vojenská tělesa.
Ve Vídni byli přesvědčení, že přes utvoření se čsl. vlády v Praze podaří se jim při mírovém jednání mnoho zachrániti, proto chtěli všude udržeti klid a pořádek, to znamená ovšem, že musili zůstati všude u moci. Jak by to však bylo možné s nedisciplinovanými, ba úplně rozvrácenými pluky? Rychlé jednání bylo tedy nutné a proto zoufalý pokus Kestřankův o protirevoluci.
Nadporučíku Herbayovi náleží plné naše uznání. Když se mu již nedostalo jiného díku, budiž mi dovoleno, abych tak učinil aspoň zde tímto způsobem.