Rakouský orel padá/Utvoření definitivní vlády

Rakouský orel padá Jaroslav Rošický
Rozdělení funkcí na nejvyšších místech vojenských	Utvoření definitivní vlády	Doslov

Údaje o textu
Titulek:	Rakouský orel padá
Autor:	Jaroslav Rošický
Zdroj:	ROŠICKÝ, Jaroslav. Rakouský orel padá. Praha-Vysočany : Nakladatelství Max Forejt, 1933.
Vydáno:	1933
Licence:	PD old 70

Dne 5. listopadu vrátila se po obtížné cestě delegace Národního výboru ze Ženevy; v krátké době nato přestěhoval se Národní výbor z Harrachova paláce do kadetky a po 4 dnech na místodržitelství, kdež byla konstituována vláda ve své definitivní podobě a počala se budovati jednotlivá ministerstva, kteráž se rozešla do zvláštních budov. Ústředí Národního výboru jako presidium ministerské rady bylo přeneseno na hrad.

Když plenum Národního výboru, zasedající jako ústavodárné shromáždění v budově nynějšího senátu, zahájilo svou činnost dne 14. listopadu 1918 jako Národní shromáždění republiky Československé a hned v prvé schůzi zvolilo první ministry, nebyl ministrem Národní obrany jmenován, jak se očekávalo, dr. Josef Scheiner, nýbrž poslanec Václav Klofáč.

Brzy po svém zvolení vyhledal mne na vojenském velitelství tento první ministr Národní obrany a srdečně mi za veškeru naši činnost děkoval a ujistil mne, že bude jeho snahou, aby nás postavil na taková místa, jak toho v důsledku svých vynikajících činů zasluhujeme.

I tohoto uznání jsme si velmi cenili a radostně očekávali splnění slibu našeho prvního ministra.

Na Žofíně trvaly 28. října započaté práce plných šest dní a šest nocí, načež byl vojenský odbor Národního výboru nazván seřaďovacím sborem a přemístěn do Josefských kasáren.

Výsledek těchto prací byl:

1. Soupis 4000 důstojníků (vedli setníci Vašků a Heřman).
2. Sestavení, vyzbrojení a vystrojení osmnácti strážních setnin.
3. Sestavení, vyzbrojení a vystrojení prvního československého pěšího pluku, sestávajícího ze tří praporů. Základ tohoto pluku tvořily na Žofíně dne 30. října 1918 ráno odpřisáhnuvší a na Malou stranu k potlačení protirevoluce vojenského velitelství odeslané dvě setniny. Pluk tento byl ubytován ve Vršovických kasárnách, které nám byly po rozběhnutí se 73. pěšího pluku i s kasárnami vozatajskými k disposici.
4. Sestavení, vyzbrojení a vystrojení setniny námořníků, která byla pak ubytována v uprázdněné kadetní škole a jejíž velitel, poručík inž. Josef Kubát, byl jmenován kapitánem.
5. Sestavení a vyzbrojení prvního čsl. dělostřeleckého pluku (setník Vágner).
6. Přejímání do Prahy přijíždějících důstojníků a mužstva a odesílání jich k patřičným tělesům a ústavům, v celkovém počtu přes 100.000 mužů. (Setník Hajný a šikovatel Pfimfel.)
7. Sestavení a vyzbrojení druhého čsl. pěšího pluku.