Rakouský orel padá/Rozšíření naší organisace
| Rakouský orel padá Jaroslav Rošický | ||
| V kadetní škole v Praze | Rozšíření naší organisace | Tajné schůze |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Rakouský orel padá |
| Autor: | Jaroslav Rošický |
| Zdroj: | ROŠICKÝ, Jaroslav. Rakouský orel padá. Praha-Vysočany : Nakladatelství Max Forejt, 1933. |
| Vydáno: | 1933 |
| Licence: |  PD old 70 |
S počátku bylo ovšem naší největší snahou, získati v kruhu svých známých důstojníků spolehlivé důvěrníky, zasvětiti je podle potřeby do našeho plánu a vzíti je do přísahy. Podle toho, kam odcházeli, nebo kde byli služebně přiděleni, dostali své instrukce.
Nově získaní důvěrníci měli pracovati opět podobně ve svém okruhu atd. Důstojníci takto získaní znali ovšem vždy jen toho, komu přisahali, mne znal jen můj štáb. Této opatrnosti bylo přirozeně třeba, a z té příčiny neznám ani já jmen všech, kteří pro naše osvobození s námi pracovali. Všichni ovšem nebyli zasvěceni do všeho, vždy jen podle potřeby. Co vím, byl získán pro Jihlavu poručík Julius Kotůlek, p. pl. č. 81, do Sedmihrad odjíždějící nadporučík Hron byl setníkem Betkou opatřen příslušnými instrukcemi, na piavskou frontu odjíždějící rytmistr Ztratil byl podrobně poučen v bytě nadporučíka Žentla, a mnoho jiných důstojníků, dlících v Praze na dovolené, dostali své instrukce než se vraceli na frontu nebo ke svým náhradním tělesům. A každý z těchto důstojníků získával opět své důvěrníky. Ovšem nezapomínali jsme také na důstojníky opouštějící pražské nemocnice a tak se nám podařilo, že naše organisace rostla a rozšiřovala se lavinově. Jak jsem se již zmínil, musili jsem se za každých okolností vystříhati toho, abychom psali nějaké seznamy získaných osob nebo činili záznamy o své činnosti, neboť jsme vždy museli počítati s tím, že vše může být prozrazeno. Musili jsme se spoléhati jen na svou paměť a sem tam načrtnuté slovo nebo jméno bez každého bližšího označení, nebo na poznámku narychlo načrtnutou na nějaké staré obálce nebo kousku papíru, které se ovšem nezachovaly. Je to jistě veliká škoda a opět důkaz, jak tíže se nám po této stránce pracovalo v odboji domácím u přirovnání s pracovníky v odboji zahraničním, kteří měli plnou svobodu jednání a těšili se podpoře spřátelených dohodových mocností a také snad příčina, pro kterou jest ještě odboj domácí namnoze nespravedlivě přehlížen.