Rakouský orel padá/Poslední dny před převratem

Rakouský orel padá Jaroslav Rošický
Zajištění Prahy rakouským generálním štábem	Poslední dny před převratem	Převrat dne 28. října 1918

Údaje o textu
Titulek:	Rakouský orel padá
Autor:	Jaroslav Rošický
Zdroj:	ROŠICKÝ, Jaroslav. Rakouský orel padá. Praha-Vysočany : Nakladatelství Max Forejt, 1933.
Vydáno:	1933
Licence:	PD old 70

Poslední dny před převratem

prožívali jsme v horečném napětí. Události dalekosáhlého významu se hromadily, Národní výbor byl v permanenci, dr. Rašín ve stálém telefonickém spojení s poslancem Vlastimilem Tusarem ve Vídni. Co se stálo ve Vídni, Praha – t. j. Národní výbor – ihned věděla.

Po odjezdu naší poslanecké delegace do Švýcar s drem Kramářem v čele byl do předsednictva Národního výboru zvolen za dra Kramáře dr. Rašín a za V. Klofáče Jiří Stříbrný, takže předsednictvo tvořili tito mužové: Antonín Švehla, úřadující místopředseda, dr. František Soukup, jednatel, dr. Alois Rašín, Jiří Stříbrný a dr. Vavro Šrobár, tento teprve ode dne 28. října 1918, v kterýžto den v deset hodin dopoledne přijel z Ružomberka, kdež byl konfinován, do Prahy a vstoupil ihned do předsednictva Národního výboru jako zástupce Slováků a podepisoval za ně první zákony naší republiky.

Po prolomení fronty balkánské v úseku armády bulharské ustupovala na sever, avšak v úplném pořádku, armáda německého generála Mackensena.

Avšak 24. října 1918 počali Italové svoji ofensivu, rakouskou frontu prolomili a postupovali nezadržitelně vpřed. Vojsko rakouské se na odpor nepostavilo. Vše utíkalo. Panoval nepopsatelný zmatek, a tato pohroma působila ve Vídni tak, že došlo v neděli dne 27. října 1918 k notě ministra zahraničních věcí hraběte Andrassyho vládě Spojených států severoamerických, ve které Rakousko-Uhersko politicky kapitulovalo a žádalo o zvláštní mír bez ohledu na spojenecké Německo a podrobovalo se veškerým podmínkám. Avšak ani touto notou nemínila ovšem Vídeň přiznati plnou samostatnost Čechům a Jihoslovanům. Odpovědi však již vláda rakouská se nedočkala.