Otevřít hlavní menu

Rakouský orel padá/Co oznamovalo dne 29. října 1918 vojenské velitelství do Vídně

Údaje o textu
Titulek: Rakouský orel padá
Autor: Jaroslav Rošický
Zdroj: ROŠICKÝ, Jaroslav. Rakouský orel padá. Praha-Vysočany : Nakladatelství Max Forejt, 1933.
Vydáno: 1933
Licence: PD old 70

Že vojenské velitelství vědělo o veškeré naší činnosti, a že bylo o ní velmi přesně informováno, svědčí jeho zpráva do Vídně dne 29. října dopoledne, která se zachovala v úředních aktech vojenského velitelství.

Vojenské velitelství pražské oznámilo do Vídně dne 29. října v 10 hodin 30 minut, že české národní vojsko má již 4.800 mužů. Národní výbor žádá neprodleně vyklizení kadetní školy a odevzdání skladu zbraní v Hostivicích, aby mohl své mužstvo ihned ozbrojiti a ubytovati. Vojenské velitelství prosí naléhavě, aby této žádosti bylo bez podmínky vyhověno, protože žádné jiné řešení není vůbec možné.

Odpoledne 29. října obdrželo vojenské velitelství rozkaz z Vídně, aby s Národním výborem v žádném dalším jednání nepokračovalo a vyčkalo příjezdu polního podmaršálka Bardolfa, který použije nočního vlaku a přijede do Prahy.

Z uvedené zprávy vojenského velitelství do Vídně jest jasně zřejmo, že generál Kestřanek byl jednak o naší vojenské síle přesně informován, a že mu také imponovala, neboť poznámka, že žádné jiné řešení není vůbec možné, mluví velmi jasně. Jinými slovy to znamenalo: nedáme-li jim, co chtí, nastane krveprolití, jehož důsledky by byly nedozírné.

Z avisované návštěvy polního podmaršálka Bardolfa a zákazu jednati dále s Národním výborem jest viděti, že Vídeň si ještě 29. října neuvědomovala dosahu veškerých událostí v Praze a ještě nepochopila, že v Praze vypukla skutečná, opravdová revoluce. To potvrzuje také, poslanec Tusar ve svých vzpomínkách, kde praví, že 28. října odpoledne v ministerské radě vídeňské páni ministři o událostech v Praze žertovali a že pražský místodržitel Coudenhove, který byl této ministerské radě přítomen, byl naprosto přesvědčen, že svým pouhým návratem do Prahy vše uvede opět do pořádku.

O tom, jak byl v Praze přivítán, se ještě zmíním.