Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/XLVI

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
XLV	XLVI	XLVII

Údaje o textu
Titulek:	XLVI.
Podtitulek:	Vláda Spytihněvova.
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 79 - 80.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Spytihněv II., Jaromír (biskup)

Po tom by knězem syn jeho Spytihněv,
ten inhed Němcóm zjevi svój hněv.
Ve třech dnech všě Němcě vypudi.
Svatojuřskú knieniu vzrudi,
a vsadiv ju na kolesě,
vyvez ju z země, ostavi ju na bavorském lesě.
Ale matku s klénoty se všěmi,
i s rúchem i skříněmi,
vyprovodi ju z země s jejie knieněmi,
i se všěmi jinými Němkyněmi.
Když vyple ze země Němcě
i všě jiné cizozemcě
jako z zahrady kopřivy
a jako řěpí z koňské hřívy:
jede na krále uherského,
húbciu liuda moravského.
Ten hrdinsky Uhry pobi,
v Uhřiech mnoho tvrzí doby.
Kněz čtyři bratry jmějieše,
ty jako svého otcě ctieše.
Když oni svých let dojidú,
miłostivě k diełu přijidú.
Po sobě osvědči kněžstvo Vratisłavovi,
Moravu Otě a Kunrátovi,
Jaromira káza biskupem učiniti,
ač by sě udáło biskupu dřieve sníti;
pak-li by sě to nemohło státi,
neb by mu było úsilno ždáti,
dotud mu Hradecko držěti;
nebył-li by biskupem, to mu za otdieł jmieti.
Sto tisiúc hřiven střiebra jim rozděli:
tak bratřiu ot sebe otděli.
Všiej bratří był mił ten dieł,
i řěchu: „Bratr náš dobřě nám jesť zdieł.“
Když Jaromir Hradecko držieše.
jedno městiščě sě mu liúbieše;
na tom miestě sobě dvór postavi
a své jmě „Jaromiř“ j'mu ostavi.