Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/LXXIV

Údaje o textu
Titulek: LXXIV.
Podtitulek: Bitva na Bojišti u Prahy.
Autor: neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj: Archive.org
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, Matice česká 1877. s. 126 - 128.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Konrád II. Ota, Václav II. (kníže)

Toho léta kněz Bedřich s světa snide,
na jeho stolec syn jeho Otta vznide.
Toho léta také pohani Jeruzalema dobychu,
a co było v něm křěsťan, všecko zbichu.
Pak kněz Otta, opravovav zemiu i svój jazyk v ctnosti,
i snide v dobrej starosti.
Po něm jeho syn Vácłav jako raní květ vznide,
ale že pravé vláhy nejmě, siřě snide.
Počě velmi Němcě miłovati
i dědiny jim dávati.
Pro to jej u věži zahubichu,
Němcóv tehdy mnoho zbichu.
Bratra jeho Přěmysła knězem učinichu,
toho také pro Němcě vypudichu.
Tehdy knězě Otty bratr, Bračisłav, po Daněliu biskupem bieše,
ten knězě-miesto zem vładieše.
Ten kněz Srby hrdinsky pobi,
mnoho jim měst a tvrzí doby.
Kněz Přěmysł do Čech s Němci sě vráti,
na Bojištiu smě udatně státi;
neb ciesařovu moc všiucku s sobú jmějieše
jedno že samého ciesařě nebieše.
Čechy sě do Prahy snidú,
na Bojiště k nim vesele vznidú.
Neb to prorokováno diechu,
že na Bojištiu Čechy jisto svítězstvie jmiechu.
Tehdy zima veliká bieše
a také liútě mrznieše.
Čechy u Prazě dosti tepła jmiechu,
Němci na poliu studeni biechu.
Když sě Němci s Čechy snidú,
Čechy Němcě udatně podjidú.
Knězě Přěmysła zabichu,
tři tiscě a dvě stě Němcóv jmenovaných zbichu.
Krev po mečích v nadra tečieše
a v nadřiech jim zmrznieše.
A když doma oděnie svłáčiechu
po jistbě krvaví potoci tečiechu.
Zač by byli tu česť dali,
když sú juž v svých domiech stali,
a'no jich meči ščrbivi biechu,
z oděnie krvaví potoci tečiechu,
avšak sami zdrávi biechu,
kořisť jich panie vidiechu!
Słušie každému dobrým býti,
neb jeho česť budú po stě let młuviti.
V tom boju mezi nálepšími Chvał bieše,
ten na ščítě ostrvu jmějieše.
Tu ostrva k jmeni přijide,
słušno by było słyšěti, kak ten rod najprv vznide.