Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/IV

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila Josef Jireček
III	IV	V

Údaje o textu
Titulek:	IV.
Podtitulek:	Proroctví Libušino.
Autor:	neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj:	Archive.org Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, Matice česká 1877. s. 10 - 11
Licence:	PD old 70
Související:	A. Jirásek: Staré pověsti české/O Libuši
Kurzívou je v Jirečkově knize zvýrazněna odchylka od použitého rukopisu (viz Úvod - Vydání naše, bod 5.)
Související články ve Wikipedii: Libuše (kněžna)

T'dy Liubušě otpovědě,
řkúc: „To-ť vám beze łsti povědě,
jakož koli ste mě uhanili,
kdež ste mě tak potupili.
Złý člověk to musí býti,
kterýž pro své dobré dá obci złým užiti.
Obec jesť každého ohrada;
kdož ju tupí, minuła-ť jej rada.
Ztratě obec, neufaj do hrada;
bez obcě dobude tebe všeliká sváda.
Ale jáz vám své škody nedám złým užiti,
chciu vám beze łsti raditi.
Radější byste mohli mój súd trpěti,
než že drbíte za kněz silného mužě jmieti.
Lehčeje-ť tepe dievčie ruka:
ot mužské rány bývá veliká muka.
Tu mně tehdy uvěříte,
když svého knězě za železným stołcem jedúc uzříte.
Bude-li nad vámi ciuzozemec vłásti,
nemoci bude dłúho váš jazyk trvati.
Túha-ť jest každého mezi ciuzími,
a smutný utěší sě mezi známými.
Každý kraluje přieteli svými,
i jeden múdrý neraď se s ciuzími.
Pojme k sobě liud jazyka svého,
bude-ť vždy hledati vašeho złého,
a na váš liud hude hledati viny
a svým rozdělí vaše dědiny.
Češte své, ač i krastavo,
nedaj v své ciuzozemciu, česká hlavo.
Tomu-ť vy učí ženská hłava,
kde jeden jazyk, tu jeho słáva.“
Opěť Liubušě otpovědě,
řkúc: „To vám beze łsti povědě;
nebo-ť jáz to dobřě vědě,
jemuž býti vašiú hospodú.
Jdětež, ctnější, po mého konie vodu,
kamož-ť jedno on poteče.
A komuž-ti on přiteče,
toho na ten kóň vsadiece,
veďtež ji sěm, sě nesvářiece.
Budete-li sě svářiti,
po tisiuc let bude-ť zemi škoditi.“
Liubušě sě na své věstby vzpusti,
kóň osedłaný bez uzdy pusti.