Údaje o textu
Titulek: Zimní XIV
Autor: Jan Neruda
Zdroj: NERUDA, Jan. Prosté motivy. Praha : Mladá fronta.  
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Byl pevný koráb to a hrdě vzneslý,
dub stěžeň jeho, boky jako z žuly,
a rovno cestou svou si mořem brázdil,
nechť vlny orkánem se rozedmuly.

Však náhle siný blesk se s nebe snesl
a po korábu jako had sjel k moři -
zvon zaduněl, tak hrozně, žaložalně,
a z lodí kolem zazněl pokřik: „Hoří!“

Jen mžik a koráb letí osamělý -
kdož dlel by tam, kde osud duby drtí, -
divokým skokem letí v noční chmúru,
tam někam v dál, kde čeká přítav smrti.

Již stěžeň padnul, s ním ta flaga pýchy,
jak z děla rána po vodách to znělo,
sloup jisker šlehnul k nebeským až branám
a zas se kolem do slepa vše stmělo.

A koráb zase dál a jemu v týlu
saň sedí ohnivá a hladně ničí
oud po oudu i kusy v propasť hází,
a vlny dole varem kypý, syčí.

Již trup se níží, jako sen by dýmný
se rozplývají charé jeho rysy -
jen chvíli ještě, malou, krátkou chvíli,
a popel můj se s širým mořem smísí!