Pozdě k ránu/Anaemie

Pozdě k ránu Karel Hlaváček
Ironie	Anaemie	Sonet

Údaje o textu
Titulek:	Anaemie
Autor:	Karel Hlaváček
Zdroj:	HLAVÁČEK, Karel. Pozdě k ránu. 3. samostatné vyd. Nakladatelství Kentaur, Praha 1993, s. 15
Licence:	PD old 70

Noc jižní, lhostejná se zastavila zvolna,
smích smutný, ač tak intimní v svých retech, přec jen smích…
A fixní idea má, k všemu blahovolná,
ji zvolna dohání příznačnou chůzí nesmělých.

Jdou tmavým údolem dědičné Anaemie,
kde před věky vše vybledlo a vzduch je prořídlý,
kde měsíc morosní, jenž k ránu vzchází, mdlý je,
a kudy ať kdo šel, byl jednou pro vždy rovněž mdlý.

Jdou mlčky… Občas zakašlají starostlivě,
a vznětlivé, pak zastaví se v mlze průhledné,
a k Alpám, nahoře jež klečí nehnutlivě,
nad čelo každá po kradmu svou rukou ruku nadzvedne

a zase jdou… Žel, s vědomím, že kolem v přítmí
nic neodkvetlo, nedozrálo jemnou závratí,
že otec vinen tím, že sebe sladší: přijď mi,
nic vrátit nemohlo a nemůže a nevrátí.