Heinův passionál/Poslední vůle
(přesměrováno z Poslední vůle)
Heinův passionál | ||
Básník Firdusi | Poslední vůle | Retrospektiva |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Poslední vůle |
Autor: | Heinrich Heine |
Krátký popis: | Z cyklu Lazarus v Romanceru (1851) |
Původní titulek: | Vermächtnis |
Zdroj: | HEINE, Heinrich. Passionál. Praha: Svoboda, 1949. s. 74. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Otokar Fischer |
Licence překlad: | PD old 70 |
S životem louče se svým,
pořízení pořídím;
na své škůdce pamatuji,
křesťansky je obdaruji.
Ctní ti, pevní protivníci
vše, co mého mohou vzít si:
vše co loupá, vše co svědí,
celý neduh můj ať zdědí!
Poděďtež mé průjmy hrubé,
jimiž břich se v kleštích škube,
perfidní hemeroidy
a ty druhé pruské bídy.
Kalnou moč a v míše křeče,
z huby ať vám slina teče,
každým údem dna nechť hýbe —
samé dárky bohulibé!
Ještě doušku do závěti:
Hoď je v propast nepaměti —
památka nechť jejich zhyne —
znič ji, smaž ji, Hospodine!