Pohádky z naší vesnice (Hálek)/Cikánská večeře

Pohádky z naší vesnice Vítězslav Hálek
Bouře	Cikánská večeře	Matka

Údaje o textu
Titulek:	Cikánská večeře
Autor:	Vítězslav Hálek
Zdroj:	HÁLEK, Vítězslav. Pohádky z naší vesnice. Praha : Edv. Grégr, 1874. s. 85–86. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1874
Licence:	PD old 70

Cikáni k ohni táboří.
Hráb’ starý do popele,
a radou mladý hovoří:
„Já ukrad’ len a sele.“

Tvář starou úsměv přeletěl:
„Kdes nechal sestru Thekli?“
Hoch zarazil se bled a děl:
„Tu za mne v pouta vlekli.“

Tvář stará v klid se namahá,
zrak jako z jámy hledí —
„Za len ji svlékli do naha,
teď u rychtáře sedí.“

Žár praská, starý přikládá,
len rukou v délku měří,
len rychle v šňůru dopřádá:
„Teď jez; až po večeři.“

Žár voní, jiskry vyletí
a starý v očích pátrá —
„Vám sestru nechal v zajetí,
kdo chce mít z něho bratra?“

Kol ticho; k jídlu zasedli,
dým voní, k vrbám stoupá —
cikáni k spaní ulehli,
hoch na vrbě se houpá.