Pohádky z naší vesnice (Dyk)/Katastrofa

Pohádky z naší vesnice (Dyk) Viktor Dyk
Starý dvůr	Katastrofa	*** (Boulevardy hlučí. Život je zde dravý.)

Údaje o textu
Titulek:	Katastrofa
Autor:	Viktor Dyk
Zdroj:	Ceska-poezie.cz
Vydáno:	Praha, Nakladatel F. Topič Knihkupec 1921
Licence:	PD old 70

Nad svými akty soudce seděl bled,
svou hrůzu v náhlém ukrývaje stínu.
- - Jen spravedlnost řídí tento svět.
Hájíme právo, stíháme vždy vinu.
Než líc i rub má každý lidský vzruch.
Tam klne kdos, kde jiný stojí v plese!
Já soudím, soudím jako Bůh!
- Věděl bych rád, proč země tak se třese! -

A před oltářem váhal trochu kněz.
- - Hříšného spasím, jestli totiž dá se.
Statky mu káži, kterých šetří rez,
chudoba nutna k jeho duše spáse.
Hoden však mzdy, kdo oblažuje svět.
Ctnost opravdová zatížení snese.
Zatratím zítra, dnes kde žehnal ret.
- Věděl bych rád, proč země tak se třese! -

V svém kabinetu státník klidně děl:
„Mé podkopy jsou dobře připraveny.
Až přijde chvíle, kterou já jsem chtěl,
V boj veštvu vládce, státy, země, kmeny!
Ať vraždí se, když takový můj plán!
Ať vzplane válka ve svém celém děse!
Otvírám zkáze dvéře dokořán!
- Věděl bych rád, proč země tak se třese! -

Než lazzaron jen s líným úsměškem
na úzkost všech se díval u přístavu.
- Dům není můj a není moje zem'.
Smrt není to, co činí těžkou hlavu.
Pohroma všech mne příliš nezmate.
Já čekám klidně, co mi dnešek nese.
Než pravý důvod proč vy hledáte?
- Vy víte jistě, proč se země třese! -

31.12.1908.