Pohádky z naší vesnice (Dyk)/Jarní

Údaje o textu
Titulek: Jarní
Autor: Viktor Dyk
Zdroj: Ceska-poezie.cz
Vydáno: Praha, Nakladatel F. Topič Knihkupec 1921
Licence: PD old 70

Byl podzimní a jasný den,
kdy příjemno je rozčilit se.
A hoch byl tenkrát zastřelen,
že vyšel sobě do ulice.
Povídačku starou zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
znám ho, znám.

Byl pouze jeden; naděje
se usmála na Práva sluhy.
Než žurnálu Bůh nepřeje,
kandidát uzdravil se druhý.
Povídačku starou zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
znám ho, znám.

Byl funus slavný; tisíce
se hrnuly tam za tisíci.
Vztek vehnal červeň na líce
a řeči slyšels reptající.
Povídačku starou zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
znám ho, znám.

Vzlet nadšený se rozmahal
a mrtvý budil zájem silný.
Jak jeden muž tu přísahal
lid pracovní, jenž šel sem z dílny.
Povídačku starou zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
znám ho, znám.

A byly věnce, proslovy,
jimiž se mrtvý poctil vlídně.
I k delší řeči hotový
se dostavil sám soudruh z Vídně.
Povídačku starou zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
znám ho, znám.

Pak hřbitov tichl. Pomalu
šli tisícové za tisíci.
Byl vzletný článek v žurnálu
a leckdo koupil pohlednici.
Povídačku starou zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
znám ho, znám.

Je jaro. Vane jiný vzduch
a jiné hlasy jitro zdraví.
Už záhy přijde Svatý Duch,
co chybí snad, to ještě spraví.
Povídačku starou zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
znám ho, znám.

Čas snít o nové proměně
a běda těm, kdož těžkopádní.
Kdož štvali včera nadšeně,
ti tvoří dneska stranu vládní.
Staré povídačky zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
znám ho, znám.

Vzduch vlažný vane přes hroby,
přes hlínu, která ještě studí.
Do farisejství, poroby
ty, kteří leží, neprobudí.
Staré povídačky zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
znám ho, znám.

Lyr pathetických ani jek
nevzbudí, zem’-li dobře kryje.
Tak trochu byl to obchůdek,
tak trochu zase komedie.
Staré povídačky zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
znám ho, znám.

Přes hroby zástup lidí tlačil se,
proklínal biřice a vrahy.
Kde jsi? Dnes ještě rozčil se,
řečníku z Vídně, i ty z Prahy!
Staré povídačky zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
znám ho, znám.

Ticho je. Vane jiný vzduch.
Neradno mluvit příliš prudce.
Už záhy přijde Svatý Duch
a pamfletem je Revoluce.
Staré povídačky zpívám dneska vám:
karafiát sem a karafiát tam,
vše je to tam. -

Jaro 1906.