Pohádky z naší vesnice (Dyk)/180.?
Pohádky z naší vesnice (Dyk) Viktor Dyk | ||
Jarní | 180.? | Zbabělí |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | 180.? |
Autor: | Viktor Dyk |
Zdroj: | Ceska-poezie.cz |
Vydáno: | Praha, Nakladatel F. Topič Knihkupec 1921 |
Licence: | PD old 70 |
Související články ve Wikipedii: Bukač |
Hluk od Marenga, Slavkova a Jeny
nemůže rušit ticho večera.
Čte Ossiana kýs Werther rozteskněný
a krásné duše čtou zas Werthera.
Jak špatný sen je Teror dnes už málem.
Děd vede pouze o něm rozpravu:
jak francouzský lid rozepři měl s králem,
kterýž byl při ní zkrácen o hlavu.
Jen Císař zbyl, vtělená vzpoura doby.
Kdy starý řád se zase rozhostí?
Kdy nad rebelů šlapanými hroby
vrátí se režim z Boží milosti?
Řád podvrácen. A vše se může státi.
Koruny, státy hříčkou náhody.
Na trůnech svých se chvějí potentáti.
Prý rovni lidé. Také národy?
Přes množství pochyb vrací se zas vesna,
přes množství pochyb skřivan hlaholí.
A národ český probudí se ze sna,
ač slavný úřad-li to dovolí.
Červánky jitra možno tušit slabé,
o Žižkovi se šušká za vraty.
Vzav silný šňupec osvícenský abbé,
skanduje: Ejhle, bukáč baňatý - -
1906.