Poesie (nová řada)/V stín věčný

Poesie (nová řada)
Scherzo	V stín věčný	Dívka

Údaje o textu
Titulek:	V stín věčný
Autor:	Adam Asnyk
Zdroj:	ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 54–55. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Kvapil
Licence překlad:	PD old 70

Záslona již smrti padla
v žití den, jenž plný vin,
ztracená jde duše zvadlá
     věčný v stín.

V temno jde tak líně, zvolna,
na svět patříc psot a běd —
žeň tam zločinů jen bolná,
skutků mrzkých zůstal sled.

Každou myšlénku zří svoji,
smrti nezhubil jí hlod,
zří, jak símě zla se rojí,
i jak v hojný zraje plod.

Zlo se v horší zlo zas mění,
neřest otce dědí syn,
k novému vždy pokolení
váha dávných padá vin.

Vidouc ona kletá kola,
zločinů zříc tajnou moc,
o své zatracení volá,
o nicoty hluchou noc.

Skrze ohnivé jdouc řeky
zoufalství si nese v dál —
v hloubi žhavé na vše věky
skrýt chce sebe i svůj žal.

Aby žár ten sžehl, stená,
žití věčného z ní klín —
kráčí duše zavržená
     věčný v stín.