Poesie (nová řada)/Jedni a druzí
Poesie (nová řada) | ||
Návrat | Jedni a druzí | Před sfingou |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Jedni a druzí |
Autor: | Adam Asnyk |
Zdroj: | ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 101–102. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | František Kvapil |
Licence překlad: | PD old 70 |
Jsou jedni, kteří vždy se ženou zpilí
v před za snem štěstí, ztrmáceni znojem,
kdož v marné honbě plýtvají své síly,
leč žijí upřímným bojem.
A kolej sklamání a bludů vnadu
vždy projdou s rozkoší i s bázní mnohou,
a v pouti každý utrhnou květ sadu
a pod svou zdeptají nohou.
Jsou jiní, kteří plují bez zdráhání,
kam vlna žití nese je v noc dálnou,
na pohled chladni, pokojni dle zdání
zří marnost zápasu žalnou.
Muk zřekli se a štěstí též se zřekli,
jen zradu v darech losu tuší strastni —
leč jednak před svým srdcem neutekli,
a srdce kárá je vlastní.
Když setkají se v poslední pak chvíli
jedni i druzí při zejícím hrobě,
litují, tak a ne jinak proč žili,
na vzájem závidí sobě!