Poesie (Asnyk)/Limba
Poesie (Asnyk) | ||
Průvodci v Zakopaném | Limba | Ó matko země! |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Limba |
Autor: | Adam Asnyk |
Původní titulek: | Limba |
Zdroj: | ASNYK, Adam. Poesie. Praha: Vilímek, 1886. s. 23–24. CBN Polona |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | František Kvapil |
Licence překlad: | PD old 70 |
Vysoko na srubu skály
svou limba korunu v snění
svěsila nad tůň, rej stálý
kde vod se řítí a pění.
Na žule sama jen vzrůstá,
poslední svého již rodu —
a nedbá, zloba vln pustá
že skálu podryla v spodu.
Tak vážna, plna však stesku
se nad sráz chýlí tam blízký
i vidí dole jen v lesku
tlum smrčin křivý a nízký.
Ti chodci zakrslých paží
vždy v těsném šiku jdou k předu —
ten s dávných sídel ji sráží
do krajin věčného ledu.
Nechť zpupní cizinci kletí
dál zrádně rozhostí sebe —
ta v mracích koupá své sněti,
má volné nad hlavou nebe!
K nim nikdy neshlédne v pýše,
o život nechce se bíti —
jen čelo zvedá vždy výše
hran, štítů nad sráznou sítí.
Se vzhrdou slyší, ne v hoři
té chátry jásot a vřesky —
chce sama s lazurných moří
padnouti, zdrcena blesky!