Plamínky/Samota v lese
< Plamínky
| Plamínky Jiří Mahen | ||
| Nad novým dramatem | Samota v lese | Ideály |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Samota v lese |
| Autor: | Jiří Mahen |
| Zdroj: | MAHEN, Jiří. Plamínky: verše. V Praze: Časopis pokrokového studentstva, 1907. s. 55 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1907 |
| Licence: |  PD old 70 |
Až v půlnoc vzroste onen z ráje květ
a v krvi tvé i v moji rozpučí,
až z očí tvých na tisíc zázraků
v mé poděšené vzplane náruči,
noc zavolej mi nejdelší až z polu,
noc zavolej, jež čeká tolik let
na naši lásku, na tvé omámení
na bouřný přechod v nový svět.
A dole u dveří — ne, nelekej se, drahá,
pro strachy tvé stráž bdělá bude stát,
krvavé hvězdy na sever i na jih
přispíší slavit lásky majestát.
Jediný lístek třeba stromu svadlý
nás ochrání či mráček na nebi.
Ne, nelekej se, ani téhle stráže
nebude nijak, nijak potřebí —
Jen oči tvé když věrně budou hledět
do hrůzy nebe, v krásu motýlí —
— Po lese zvolna usínají ptáci…
Je síla v pěstích, že by zabily.