Patery knihy plodů básnických/Vězně vysvobozovati

Patery knihy plodů básnických
Vrchové	Vězně vysvobozovati	Vojínova kráska

Údaje o textu
Titulek:	Vězně vysvobozovati
Podtitulek:	Ze Sedmera skutkův milosrdenství
Autor:	František Doucha
Zdroj:	Patery knihy plodů básnických Online na Internet Archive
Vydáno:	Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 155 – 156.
Licence:	PD old 70

                    Nic věže kamenné, zdi kované,
                    žaláře ztuchlé, silná železa
                    moc ducha zadržeti nemohou.

                         Shakespeare, Julius Caesar I., 3.

Hle, stoupenec ten pravdy, práva!
Jen jim on srdce zasvětil;
ať cesta jejich plna trní,
jim stále, věrně žil.

Zda pro tu mysl ušlechtilou
jej katan v žalář odvleče? —
Ba nad vše dravce zuřivější
jen ty jsi, člověče!

Již uchopí jej hrdá zvůle
a krvolačné násilí:
co »zločinec« již mořen, trýzněn
syn světla zpanilý. —

Když příbytek ten kruté muky
je žalů svědkem, povzdechu,
aj vzchází soucit lítostivý,
by skýtal útěchu:

»Co snášíš, tichý trpiteli,
však pro věc je to přesvatou,
a símě tvého utrpení
v žeň vzejde bohatou.

Nechť bujná zpupnost, libovůle
všech násilnosti chopí cest,
světlého ducha neupoutá, —
ten věčně volný jest!«

Vše protivenství — jakž i trpké -
jež snášíš, není zmařeno,
a pamětí Tvé jméno vděčnou
vždy bude slaveno.«

Ač přebolestně, snáší dále;
však sílu dává vědomí,
že vítězného jitra záře
ty mříže prolomí.

(V Lumíru, 1875.)