Patery knihy plodů básnických/Píseň rolníkova
Patery knihy plodů básnických | ||
Ze »Snů«. Vypravování prvního anděla | Píseň rolníkova | Touha po domově |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Píseň rolníkova |
Autor: | Svatopluk Čech |
Zdroj: | Patery knihy plodů básnických Online na Internet Archive |
Vydáno: | Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 276 – 277. |
Licence: | PD old 70 |
Nechť dav se rodu, zlatu klaní,
slaví reků meč —
já hrdě zmozolenou dlaní
třímám prostou klec.
Nad čela mocných pozlacená
mohu skráně vznést,
neb jenom z práce pravá cena,
pravá zkvétá čest.
A nejpřednější ze všech prací
ta, již koná pluh:
jí pusté zemi ráje vrací
žehnající Bůh.
To sémě, které pilnou hrstí
nořím v matku zem,
zářícím zlatem vyjde z prsti
v rozkoš bratrům všem.
Jen z toho zlata klasů roben
Kroesův pyšný šat
i vínek nádherný, jímž zdoben
vládčí majestát.
Jen ze zlatého toho moře
s chrpy koralem
nám svitla vzdělanosti zoře
s uměn zápalem.
By přestal ňádra velké matky
křísit dělný pluh,
svět v pustinu by klesl zpátky,
ve tmu lidský duch …
Nuž kove prostý, v černé líše
hrdě blýskej dál,
ten rodný lán je moje říše,
v ní ja volný král.
Jí dobyl předek ostřím rádla,
jí můj hájí pot,
v ní poctivá vždy práce vládla,
vzcházel dobrý plod.
(Ze Zpěvníku Jana Buriana ve Květech, 1887.)