Patery knihy plodů básnických/Mistrova smrt
| Patery knihy plodů básnických | ||
| Radonič | Mistrova smrt | Výprava |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Mistrova smrt[1] |
| Autor: | Bohumil Janda Cidlinský (jako Jan Bohumil Janda (Cidlinský)) |
| Zdroj: | Patery knihy plodů básnických Online na Internet Archive |
| Vydáno: | Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 178 – 179. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Giovanni Battista Pergolesi |
|
Z věčné lampy od oltáře
rozlévá se polozáře
temnem lodi chrámové,
jako hymny blahých duchů
na vlnách se nesou vzduchu
varhan vážní zvukové:
Stabat mater dolorosa
juxta crucem lacrimosa,
dum pendebat filius…
Brzy velebné jak zvony,
brzy jako harfy tóny
zvuky ty ti zvlní cit;
teď v nich s šumem proudu řeky
mísí vichr hluk a vzteky,
lomě chudé chatky štít:
Vidit suum dulceum natum
morientem desolatum
dum emisit spiritum…
V rozbouřeném moři tónů,
jako na života sklonu,
vroucně pěje stařec mnich;
slyš, led zvuků bouř se ladí,
víc a více sluchu vnadí,
všechen divý ruch již ztich'— :
Fac, me tecum pie flere,
crucifixo condolere,
donec ego vixero…
Slyš ty plné harmonie,
jež ne sluch leč srdce pije
jako věčné spásy lék!
Znenáhla se v prosby mění,
jež provází sladké chvění,
sladký smíru duše vděk:
Quando corpus morietur,
fac, ut animae donetur
paradisi gloria! —
Zvuk i píseň, slyš, se tlumí,
sotva šepot chrámem šumí
jemný, slabší dál a dál:
v posledním tom táhlém zvuku
svěsil mistr slabou ruku,
stařec mnich v něm dokonal!
- ↑ Vlaský lid si vypravuje, že Pergolese, slavný skladatel hudby k písni „Stabat mater«, skonal, hraje píseň tu na varhany.