Paměti Augustina Bergra/Slavná Mouche d’Or
| Paměti Augustina Bergra Ladislav Hájek | ||
| C. k. dvorní herci a požár Národního divadla | Slavná Mouche d’Or | Zachráněné představení |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Slavná Mouche d’Or |
| Autor: | Ladislav Hájek |
| Zdroj: | HÁJEK, Ladislav. Paměti A. Bergra. II. vydání. Praha : Orbis, 1943. S. 72–75. Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1943 |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Augustin Berger |
|
Ve Wien v Theater an d. Wien se už dříve dávala francouzská féerie „L’arbre de Noël“ (Vánoční stromek) se scénickou výpravou malíře Holzera, jenž z Wien později přestoupil do pražského Národního divadla. Hra měla ve Wien velký úspěch. Nastudovali jsme ji proto v téže úpravě i v Novoměstském divadle. Bylo to brzy na podzim roku 1881. Byly v ní velké balety a tančil jsem v ní také pas de deux.
Ve Wien v Theater an d. Wien zahájili touto hrou zase podzimní sezónu a získali pro ni skvělý přitažlivý zjev, slavnou Mrs. Aeneu, nazvanou Mouche d’Or (Zlatá moucha) – graciosní světlovlásku s krásnýma temnýma očima, skvělou tanečnici na zemi i ve vzduchu, která předtím po celý rok okouzlovala Paříž v „Ďáblových pilulkách“ v divadle Châtelet. Vystupovala společně s výborným anglickým tanečníkem Mr. Wardem z londýnského Gaiety Theater. Sensací byly její vzdušné tance. Byly to vlastně vznosné, lehce a graciosně prováděné lety na jevišti. Uváděly v úžas – byly lehké jako let ptáka. Vznášela se do výšin a snášela se dolů, létala ve svislém i vodorovném směru, v diagonále, v polokruhu.
Ovšem, že k těmto vzdušným tancům, vlastně letům, bylo třeba zvláštní, důmyslně sestrojené mašinerie, jejímž vynálezcem byl choť Mouche d’Or pan Dando. Veškeré wienské noviny byly plny obdivu a chvály nad sensačním vystoupením Mrs. Aeney.
Mouche d’Or se stala rázem sensací Wien a celá Wien putovala za Mouche d’Or do Theater an d. Wien.
V Praze, jak známo, žil tehdy korunní princ Rudolf, který byl přidělen k pražské garnisoně a měl otcem přísně zakázáno zajížděti do Wien. Sídlil na Hradčanech a žil vesele. Miloval a vyhledával milostná dobrodružství a rád navštěvoval inkognito noční lokály.
Wienské sensační zprávy o Mouche d’Or vzbudily zájem i korunního prince. Vyslovil přání, aby Mrs. Aeneu pozvalo Zemské německé divadlo k několika vystoupením ve „Vánočním stromku“ i do Prahy.
Přání jeho bylo splněno a po pohostinských hrách ve Wien zajel choť Mouche d’Or pan Dando jako impresario a vynálezce zvláštní mašinerie, umožňující sensační lety jeho choti, se svou krásnou ženou Mrs. Aeneou a jejím baletním společníkem Mr. Wardem do Prahy.
Pro Prahu to byla tehdy ovšem ohromná událost. O ničem jiném se nemluvilo než o příjezdu Zlaté mouchy, zázračné, graciosní, létající tanečnice.
Dando se strojmistrem Novoměstského divadla hned po příjezdu upevnil v provazišti celou svou mašinerii, která umožňovala Mouche d’Or předváděti její taneční reje ve vzduchu. Bylo to několik pevných klavírních strun, černě natřených, takže je nebylo na jevišti vůbec vidět. Pro každý směr byla jiná struna, kterou si Mouche d’Or neobyčejně zručně malou karabinkou za scénou připínala a odpínala. Stroje se strunami byly natahovány a stahovány pevnými silnými gumami, které dovolovaly i let nesmírně rychlý, když se Mouche d’Or jako šipka vznesla do výše, i znenáhlé, volné slétání k zemi nebo poletování libovolným směrem. Ke všemu bylo ovšem třeba graciosnosti, lehkosti krásné Mrs. Aeney, mistrovského nacvičení a stejně tak i skvělého jejího baletního umění. Mrs. Aenea, tmavooká světlovláska, byla skutečně překrásným lehoučkým zjevem a ohromnou tanečnicí. O tom jsem se už přesvědčil při generální zkoušce.
Sledoval jsem vše, každičký její pohyb i jejího partnera Mr. Warda s velkým zájmem a napjatou pozorností.
Ve „Vánočním stromku“ tančil i náš balet, já v něm tančil pas de deux v úboru milostného troubadoura, Mouche d’Or s Wardem vystupovali však sami ve zvláštní závěrečné scéně.
Hned první představení bylo předem úplně vyprodáno a účastnil se ho i korunní princ Rudolf se svou družinou.
Měl jsem už odtančen svůj tanec, sledoval jsem však za jevištěm celou scénu Mouche d’Or s Wardem. Hltal jsem očima každičký jejich pohyb.
Uprostřed pozadí scény stál vysoký vánoční strom, jeho vrchol se ztrácel ve výši a až u samého vrcholu jako by visela krásná, skvoucí hračka – zlatá moucha. Její partner stál prostřed jeviště v úboru šaška a hleděl k vrcholu stromku, k zářící zlaté mouše, která se znenadání volným letem snesla k němu. Šašek ji chtěl uchvátit, ale zlatá moucha mu prchala za scénu, aby si lehce odepjala první strunu.
Šašek hleděl za ní a chtěl jí k sobě přivábit tancem, potom však mávl rukou a zatančil groteskní variaci Fetter danse. Mr. Warde byl znamenitým tanečníkem, výborným piruetistou, udělal několik piruet ve vzduchu a hledištěm zabouřil potlesk.
Na scéně se objevila opět Mouche d’Or; šla tanečním krokem k svému partnerovi a zatančila na zemi efektní sólo, zase nová bouře potlesku zaburácela hledištěm, s nadšením sledoval šašek její tanec, blížil se k ní, ale zlatá moucha mu zase unikala, jen však na okamžik, aby si za scénou připjala zase létací drát k svému pasu. Jak se objevila, šašek běžel k ní, chtěl ji uchvátit do náručí, ale zlatá moucha vzlétla vzhůru a vznášela se na druhou stranu jeviště; vyvinul se z toho rej, tanec na zemi i ve vzduchu.
Opakuji: očima jsem přímo hltal celou tu scénu i každý pohyb obou tanečníků. Nesmírně se mi vše líbilo.