Paměti/IX. — Léta 1509–1530

Údaje o textu
Titulek: IX. — Léta 1509–1530
Autor: Mikuláš Dačický z Heslova
Zdroj: citanka.cz
Licence: PD old 70

Léta 1509-1530 editovat

Z jiných pamětí a poznamenání

Anno 1509
V neděli před památkou sv. Řehoře Ludvík, děťátko, syn krále českého Vladislava, korunován jest na hradě pražském k království Českému, věku svého jsa půl třetího léta a deset nedělí.
Měsíce Martii slit jest v Praze zvon veliký a zavěšen jest na hradě pražském.
Měsíce Septembris Jiřík Bejchorský s svými pomocníky vypálil oukladně panu Janovi Janovskému z Soutic městečko Žumberk a tvrz Lukavici, v kterémžto ohni uhořelo devět lidí.
Měsíce Decembris, prasince, obořil jse hrad Ledeč, v kterémžto oboření paní Žofie zahynula jest, jsa těhotná, se dvěmi dítkami; a dvou panen živých dobyli, a pan Burian sotva vynikl.
Anno 1510
Februarii, Pavel Fron z Perlína vylámal kostel ve vsi řečené Česnek, a vzav svátost z monstrancí, prodal židuom. Hrozný nešlechetník.
Anno 1513
Julii, sjezdové byli všech stavuov po krajích v království Českém pro obhajování práv, že měšťané nechtěli ku právu stávati, kladouc některé příčiny.
Potom měsíce Augusti, srpna, na den památky sv. Bartoloměje byl sněm panstva a rytířstva v městě Kolíně nad Labem, na kterýžto sněm král Jeho Milost ráčil jest poslati pana Mezeřičského, aby o pokoj, svornost a lásku jednali a páni a rytířstvo aby osoby z sebe vybrali a zvolili, též Pražané a jiná města, k porovnání; pakli oč srovnati moci nebudou, že Jeho Milost královská ráčí to na sebe vzíti a spravedlivě to opatřiti.
Anno 1515
Sťat jest v Novém Městě pražském Zikmund Hůlka, jsa prvním konšelem.
Anno 1518
Měsíce Augusti, srpna, v pondělí po památce Stětí sv. Jana Křtitele páni Pražané, Staroměští a Novoměští, sešli jse do Veliké koleje a tu jse spolčili v jedno právo se všemi věcmi i svobodami, privilejimi a majestáty. - Nota. Zrušil jim to potom král Ferdinand.
Anno 1519
V Rakousích, v Belzi, umřel jest Maximilianus, toho jména Primus.
Anno 1520
Pražané táhli k Tochovicuom a dobyli jich a našli tam mnoho šafránu v holubích baňkách, též suken a kmentův zakopaných; i jali na té tvrzi paní Vranovskou s jejím zetěm a dcerou s jinými, a zapálivše a rozkopavše tu tvrz, téhož zetě jejího zmučiti dali. - Potom měsíce Novembris dobyli Janovic a Suda jim ušel. I jali jich 12 i samou paní a do Klatov je vezli.
Anno 1521
Páni Pražané dali stíti sedm těch loupežníků na Tochovicích zjímaných.
Měsíce Septembris Turci dobyli Bělehradu v Uhřích a svými osadili.
Anno 1522
Měsíce dubna město Čáslav všeckno vyhořalo.
Máje měsíce Marie, manželka krále Ludvíka, korunována jest českou korunou na hradě pražském.
Decembris, v Freiberce, městě saském, germanském, kráva porodila tele zpotvořené, k mnichu podobné.
Anno 1523
Měsíce Martii kníže minsterberské učiněn nejvyšším hejtmanem království Českého.
Jihlava, město moravské při pomezí království Českého ležící, kromě sedmi domů a kostelů sv. Kříže, všechno vyhořalo.
Léta 1524
Měsíce Augusti různice veliká vznikla v Praze, že někteří z předních konšeluov v radě I jsou zjímáni, někteří zutíkali na hrad; sotva toho zbráněno, že z rathauzu konšeluov nesmetali.
Anno 1525
Julii, v Vídni, městě předním rakouském, vyhořalo pět set a třidceti domuov a v Čechách město Chomutov i s zámkem měsíce Augusti, srpna.
Anno 1526
Mense Augusti, srpna, Ludovicus, český a uherský král, vypraviv jse do Uher vojensky v nemnohém počtu lidu proti Turkuom pohanuom, kteříž u velikém počtu zeini uherskou hubili a plundrovali, s nimiž císař jich Soliman osobně byl; a potkav jse tejž král polem s těmi pohany a nemoha takovému množství a moci jich odolati, jest u Mogače s svými poražen, a utíkaje z té bitvy přes nějakou zátoku, kůň pod ním jse zpátkem převrhl, král pak jsa zbrojí obtížen a nemaje žádné pomoci, tu jest umrtven žalostivě; což stalo jse ve středu den památky sv. Jana Stětí. Žalost a zarmoucení veliké z toho bylo křesťanstvu a další. nebezpečenství. - Nota. Oznamováno bylo, že i ten pohan císař turecký Soliman krále Ludvíka, pána ještě mladého, litoval, s podivením, že jest jse s tak málo lidem (kteréhož nebylo přes čtyrmecítma tisíc) proti tak velikému množství a síle postavil a potkal. V čemž naříkáno bylo na některé přední pány a biskupy uherské, že by s týmž králem a pánem jich mladým neupřímně a nevěrně podle vůle své zacházeli, málo ho sobě vážíce. A tehdáž jse také křesťanstvo zvláště v Germanii o religion a náboženství škorpili a nesnadili, a tak nevinný král Ludvík, jsa od nich opuštěn, zahynul na velikou škodu všeho křesťanstva. Turek pak míří křesťany tak jako vlk trkající se berany. Po té neštastné porážce král Ludvík již mrtvý sotva byl doptán a nalezen a na Předním Bělehradě žalostně pohřben.
Měsíce Octobris držán jest od stavuov království Českého sněm valný na hradě pražském, na kterémžto sněmu vybrali a vyvolili z každého stavu, totiž panského, rytířského a městského, po osmi osobách, všech čtyřiadvacet, davše jim plnou moc, aby k zemi České krále vyvolili a vyhlásili, což jse stalo. A jest zvolen a vyhlášen k témuž království českému osvícené arcikníže rakouské etc. Ferdinandus, vlastní bratr mladší císaře Karla, toho jména Pátého, jenž měl k manželství Annu, vlastní sestru nadepsaného Ludvíka, českého a uherského krále. Potomně
Anno 1527
jest týž Ferdinand, přijevše slavně do Prahy, na hradě pražském k témuž království českému korunován, v neděli den památky sv. Matěje. A byl turnaj pěšky na paláce hradu pražského, v kterémž král sám osobně byl; a velmi mnoho svěc hořelo na témž paláce.
Měsíce Augusti tejž král Ferdinandus, vypraviv jse do království Uherského, opanoval Budín, stolici téhož království.
Anno 1528
Mense Februarii Stefanus vejvoda v Uhřích poražen jest od krále Ferdinanda a utekl do Polska.
V Praze Jiřík Charous, jsa prvním konšelem, sám jse oběsil.
Léta 1529
Též v Praze pan N. Kostka, jsa opilý, upadl v domě svém se schodův a zabil jse.
Léta 1530
Mense Martii král Ferdinand ráčil potvrditi všech práv a svobod všem obyvateluom království Českého. - A měsíce Aprilis vypověděl mistra Jana Paška z Prahy.
V městě Nymburce stat jest v noci Petr, městský písař, že k rozdělení peněz obecních, o kteréž jse konšelé dělili, svoliti (bojíc jse tíž konšelé, aby jich v tom nepronesl) nechtěl.
Mense Octobris zjevila jse faleš na pana Ople Fictuma; on pak, zvěděv o tom vyjevení a jsa při svatebním veselí na Vlašimi, ujel preč z země. Statek pak jeho králi k ruce pobrán jest.