Přemyslovci/Vyhnanci
| Přemyslovci Jan Erazim Vocel | ||
| Poznamenání | Vyhnanci[1] | Mlynář doupovský |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Vyhnanci[1] |
| Autor: | Jan Erazim Vocel |
| Zdroj: | VOCEL, Jan Erazim. Spisy J. E Vocela. Svazek druhý. Přemyslovci. Třetí vydání. Praha: I. L. Kober, 1879. s. 215–217. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
„Plačte, dítky, plačte,
Slzy vylévejte;
„S Bohem“, navždy „s Bohem“
Vlasti otcův dejte!“
Ženy tak plakaly,
Hořce bědovaly,
Dítky však po luhu
Kvítečka trhaly.
„„Hle, i tady roste
Milolibé kvítí,
A slunéčko na nás
Zlatou září svítí.““
„Ach, to českých luhů
Nejsou květy více;
Slunéčko to svítí
Na cizinců líce.“
Muži tak upěli,
Robátka zdvihali,
Aby naposledy
Vlast svou obzírali.
„Hle! Orlice v levo
Bystrou vlnou spěje,
Za horou se tmavou
V Labe modré leje.“
„Tam, kde slunce blesky
K západu klesají,
Kuňákovské báně
Hrdě se zdvihají.“
„A za hrdou bání
V daleké modrosti
Praha věže slavné
Zdvihá do výsosti.“
„Za Prahou, milenkou
Národa českého,
Věžily se hrady
Rodu vršovského.“
„Rodu vršovského
Síla zahynula,
Sláva otců našich
V krvi utonula.“
„S Bohem, hroby otcův!
S Bohem, drahá země!
Do ciziny bloudí
Vršovské teď plémě.“
„Plačte, dítky, plačte,
Země lem líbejte;
Často si na Čechy
Milé zpomínejte!“
Ach, tu dítky smutné
Kvíteček nechaly, —
Ony v pláč rodičů
Hořce zaplakaly.