Přehled dějin literatury řecké/Rozšíření básní Homerových

Přehled dějin literatury řecké Gabriel Šuran
Homerská otázka	Rozšíření básní Homerových	Význam Homerův pro Helleny

Údaje o textu
Titulek:	Rozšíření básní Homerových
Autor:	Gabriel Šuran
Zdroj:	ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924 Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

§ 6. Rozšíření básní Homerových.

1. Homeros byl básník umělý. Zda-li však také báseň svou sám napsal, nedá se dokázati. Ale uměl ji jistě také z paměti a chodě po krajině přednášel ji k varytu (φόρμιγξ) ve shromážděních lidu nebo při hostinách knížat. Jak se to asi dálo, o tom podává nám Homeros sám názorný obraz předváděje aoidy Demodoka u Faiaků (Od. 8, 62) a Femia na Ithace v domě Odysseově (Od. 1, 325).

2. Zprostředkovateli homerských zpěvů byli ῥάψωδοί.^[1] Ti držíce v ruce berlu (ῥάβδος αἴσακος) a zdobeni jsouce věncem přednášeli verše Homerovy ve svátečních shromážděních (ὲν ἀγῶσι). Kdežto ἀοιδοί byli pěvci a básníky zároveň, přednosti rhapsodů zakládaly se pouze na věrnosti paměti a na kráse přednesu.

3. Přednašeči, kteří se obírali jen básněmi Homerovými, sluli Ὁμηρίδαι. Ti rozšířili zpěvy Homerovy za osmého a sedmého století př. Kr. znenáhla přes ostrovy do vlastní Hellady, o čem svědčí distichon o rodišti Homerově.

4. Nejvíce prosluly Atheny pěstováním zpěvů Homerových. Tam o velikých panathenajích, jež slaveny co čtvrtý rok, rhapsodové přednášeli Homera, střídajíce se v určitém pořádku (ἐκ διαδοχῆς = ἐξ ὑπολήψεως) dle jakéhosi návodu (ἐξ ὑποβολῆς). Tak dálo se zvláště od doby Solonovy a Peisistratovy.

5. Písemné zaznamenání Homera. Máme u Cicerona^[2] zprávu, že Peisistratos prvý sloučil rozptýlené básně Homerovy. Jinde uvádějí se čtyři pořadatelé, jimž prý Peisistratos uložil sestaviti obě básně. Jsou to: Orfeus, Zopyros, Onomakritos (srv. str. 2. P. 1) a čtvrtý neznámý. Ale zpráva ta ukázala se býti legendou. Básně Homerovy byly jistě sepsány dávno před Peisistratem, poněvadž umělí básníci kykličtí, kteří začali psáti své básně dvě stě let před Peisistratem, znali Iliadu a Odysseii v též celkem způsobě, v jaké ji známe my.

↑ Původní význam slova vysvítá z Hesiodova verše (fr. 227): μέλπομεν ἐν νεαροῖς ὕμνοις ῥάψαντες ἀοιδήν (ῥάπτω = spojuji, osnuji).
↑ De oratore III., 34, 137. Pisistratus, qui primus Homeri libros confusos antea sic disposuisse dicitur, ut nunc habemus.

[p10-1-1] Původní význam slova vysvítá z Hesiodova verše (fr. 227): μέλπομεν ἐν νεαροῖς ὕμνοις ῥάψαντες ἀοιδήν (ῥάπτω = spojuji, osnuji).

[p11-1-2] De oratore III., 34, 137. Pisistratus, qui primus Homeri libros confusos antea sic disposuisse dicitur, ut nunc habemus.

[1]

[2]