Přehled dějin literatury řecké/Logografové
| Přehled dějin literatury řecké Gabriel Šuran | ||
| Části tragedie | Logografové | Herodotos |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Logografové |
| Autor: | Gabriel Šuran |
| Zdroj: | ŠURAN, Gabriel. Přehled dějin literatury řecké, Praha 1924 Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
§ 23. Logografové.
1. Dlouho Hellenové čerpali vědomosti o slavných skutcích předků svých toliko z písní epických.
Teprva v polovici šestého století př. Kr. povstali u Ionů maloasijských a na ostrovech sousedních tak zvaní logografové.[1] Muži ti psali sice prósou o skutcích předků svých, ale způsobem právě epickým. Užívaliť nejen ionského nářečí a četných obratů řeči epické, ale vypravovali sebrané pověsti i historické zprávy nepřihlížejíce k vnitřní spojitosti věcí a neodlišujíce pravdy od báje. Proto právem jmíni byli pouze za pokračovatele a napodobitele básní epických.
2. Látku poskytovaly logografům pověsti o založení měst (κτίσεις), rodokmeny (γενεαλογίαι) panujících rodů, zvyky a zřízení jednotlivých národů a zeměpisné památnosti cizích zemí.
3. Počet logografů byl dosti značný,[2] vždyť dosud je známo asi třicet jmen jejich. Nejstarší z nich byl prý Kadmos Miletský (asi z poloviny 6. stol. př. Kr.), jemuž se přičítal spis Κτίσις Μιλήτου καὶ τῆς ὅλης Ἰωνίας; nejznamenitější však byl
Hekataios Miletský (Ἑκαταῖος Μιλήσιος). Žil za válek perských a byl důležitým činitelem ve svém rodišti. Před vzpourou ionskou varoval své krajany ve shromáždění, aby se nepouštěli do války s tak mocným nepřítelem, potom, nemoha jich přemluviti, radil zase, aby hleděli státi se pány moře[3] Později (494) šel jako vyslanec ionský k perskému náměstkovi Artafrenovi a vymohl na něm, že vrátil městům ionským ústavu.
Sepsal dva spisy: Γενεαλογίαι nejméně ve 4 knihách a Περιήγησις nebo Περίοδος γῆς ve dvou knihách. V tomto díle podal výsledky svých rozsáhlých cest, jež znázornil mapou (πίναξ).[4]
- ↑ T. j. sběratelé pověstí, kronikáři. Λόγος tolik jako prósa proti básni (ἔπος). Názvu toho užil poprvé Thukydides, počítaje mezi logografy (λογογράφοι) i Herodota, který zase nazývá Hekataia (ale také Aisopa) λογοποιός.
- ↑ Podrobněji jest o nich pojednáno v Úvodě k Výboru z Herodota od G. Šurana (V Praze, Otto).
- ↑ Herodotos V, 36.
- ↑ Byla to prý druhá mapa řecká; prvou nakreslil ionský filosof Anaxirnandros. Dle vypravování Herodotova (V, 48) Aristagoras, tyran Miletský, rozmlouval s Kleomenem ukazuje mu χάλκεον πίνακα, ἐν τῷ γῆς ἁπάσης περίοδος ἐνετέτμητο καὶ θάλασσά τε πᾶσα καὶ ποταμοὶ πάντες. Tato mapa byla asi vykreslena dle vzoru mapy Hekataiovy.