Písně mužů/Vyznání víry
Písně mužů | ||
Chvalozpěv na tělesnou bolest | Vyznání víry | V porodnici |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Vyznání víry |
Autor: | Rudyard Kipling |
Původní titulek: | Natural Theology |
Zdroj: | KIPLING, Rudyard. Písně mužů. Zlín: Tisk, 1946. s. 60–62. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Otokar Fischer |
Licence překlad: | PD old 70 |
Vyznavač přírodního náboženství:
Maso jsem z velryby pojed, ach,
co měsíc už páchne u skály…
Teď cítím bolest v útrobách —
pročpak mě bozi tak ztýrali?
Mám běhavku, že jsem jak duch,
jsem poloslep, mám neduh zlý!
Ó žel mých modliteb a tuch!
Proč mě mí bozi tak zřídili?
Vyznavač pohanství:
Což v kryse a myši též jiný tvor
než blecha se může zahnízdit?
Po celém domě se rozlez mi mor;
ó, jak mě bozi tak zmučili!
Své poslední příbuzné pohřbil jsem dnes
a všichni tak nábožně na smrt šli!
Odnese si to můj domácí kněz,
že bozi tak hrozně mě ranili.
Vyznavač víry středověké:
Žumpa mi studnou, byt je louží —
křesťanský způsob to vezdy byl.
Horkost a loupání matku mi souží —
Ó, pane můj, pročs mě opustil?
Svatí, jež vzývám, mi nepomáhají;
však ani vindru nedám již
duchovním, co mě okrádají!
Ó, pane můj, proč mě opouštíš?
Vyznavač hmoty:
Osmset slepic mám v drůbežárně
a po tuctech hyne ta pýcha má!
Bůh o mou víru se uchází marně,
když se mnou takhle nakládá.
Co za tu lopotu mít jsem moh —
co za ty peníze ukrutné!
Zůstanu zkrátka neznaboh,
jelikož Pánbůh nezná mne!
Vyznavač pokroku:
Dát na armádu i haléř jen,
to bláznovský by zločin byl.
Můj syn byl v Belgii utracen.
Ach, proč mne Tvůrce opustil?
Vraždit a pálit a loupit zboží,
to že má božstvo za svůj cíl?
V novinách napadnu sluhy boží,
protože Bůh mě zarmoutil.
Sbor vyznavačů:
Teče-li kotel, není to nic.
Však zlé je, když se nespraví.
My neměli čaj už přes měsíc.
Teď celý vesmír je děravý!
Závěr:
Je počátek z Tvůrce. Však o konce nedbá.
Bylť svobodný vdechnut lidem duch.
Co vzklíčí, to je již pozemská setba —
a ne, že by tě opouštěl Bůh.
To, co kdo zasil, to bude žíti.
Toť odvěký úděl našich sil.
Dí sudba: máš pánem nad sebou býti!
To vždy jen sám sebe jsi opustil.