Písně mužů/Hymna vítězného letce
| Písně mužů | ||
| Dynamo zpívá | Hymna vítězného letce | Veliké lodi |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Hymna vítězného letce |
| Podtitulek: | (až poletí od východu na západ rychlostí 1000 mil za hodinu) |
| Autor: | Rudyard Kipling |
| Původní titulek: | Hymn of the Triumphant Airman |
| Zdroj: | KIPLING, Rudyard. Písně mužů. Zlín: Tisk, 1946. s. 49–51. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Otokar Fischer |
| Licence překlad: | PD old 70 |
My s řemeny a sedly
mnoho si hráli let,
až jsme na koně vsedli,
jenž nám podrobil svět,
až se plamen a hřídel
a válec i šroub
vydal do horských sídel
a přes mořskou hloub.
Ale vítr, jenž zavál,
ptačí rozlet a hlas
naší chůzi se smával
předháněl nás.
Už jsme byli jak racci,
ba jak vítr a vzduch,
nás nepředstihli ptáci —
leda slunečný bůh.
My zřeli: on jas je,
jeho nebeský krok
hbitější nás je —
a proto je nám sok!
Hle, světlo se plíží
k okraji clon:
stín zrud, když se blíží
bůh Apollon.
My poblíž jsme tebe,
jen se k západu kloň,
hoj, po šířce nebe
nás, Hélie, hoň!
Ó ty zlatý, co je ti?
Kdeže utkvěl tvůj vzlet?
Což tvůj vůz, který letí,
lze zadržet?
Hle, ve chvílích zory
se nepřestává tmít,
nepřišly Hóry,
aby rozžehly třpyt.
Což se dostali z cviku
běhouni dne?
Rafij na ciferníku
nad ně rychlej se hne.
My jsme v letu — ty váháš,
jsi bůh, který mdlí,
přejít se zdráháš
cíp východní.
Jsi maják, jenž hasne,
jsi fanál, který zbled,
naší záře jsi jasné
stín, vrhaný zpět.
Teď nad zemí věje
polední chlad,
zem, k noci jak spěje,
už tuší tvůj pád.
Tvé pouto, vy jatý,
se nerozlétlo.
Hélie zlatý,
tvé nevzešlo světlo!
V jiných jazycích
editovatEnglish: Hymn of the Triumphant Airman