Vždycky jest mi má mamička, nebožička říkala,
abych sobě řemesníčka toh' krejčího nebrala.
Abych vzala havíře,
že vydělá peníze,
že mně bude sedávati ve dne, v noci na díře.
(Jiná tou notou nebo melodií.)
O ty bratře kamaráde! Co já tobě nepovím,
to mně chodíš za mou milou, a já za tvou nechodím.
Jestli tě tam dostanu,
dám klobouček na stranu,
budu sekat, budu sekat, a sám u ní zůstanu.
(Též taky tak.)
Naše máma, hodná máma, já jsem její vlastní syn,
ona měla tři sta zlatých, já jsem jí je roznosil.
Ona mě předc ráda má,
ještě mně peníze dá,
abych já byl hodně vesel od večera do rána.
PD traditional