Písně kosmické/14
Písně kosmické Jan Neruda | ||
13 | 14 | 15 |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Písně kosmické 14 |
Autor: | Jan Neruda |
Zdroj: | Czech and Slovak Language Resources Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1878 |
Licence: | PD old 70 |
Zem byla dítětem; myslela,
ona že vesmíru pyšný střed
a kvůli ní Slunce i obloha
a celý širý Svět.
Přišlo jí také už poznání,
divně se chvěje jí srdce dnes
a je jí jak panence rozkvětlé,
když vešla v první ples.
Po sále hvězdy se chechtají:
„Velký svět není jí ještě znám,
však - hezounká, milounká panenko -
tys zato známa nám!
Na tebe my jsme už hleděly,
když bylas v poupěti drobný květ,
když rostla jsi do krásy - samý sen
a sobě celý svět!“
Měsíček čekal hned u vchodu:
„Panenko, žádám vás - ať tak dím -
za taneček první a poslední
a za ty mezi tím!“