Píseň vzdoruje noci/…a mám vás rád

Píseň vzdoruje noci Hanuš Fantl
Leden 1940	…a mám vás rád	Dubnová vzpomínka

Údaje o textu
Titulek:	…a mám vás rád
Autor:	Hanuš Fantl
Zdroj:	FANTL, Hanuš. Píseň vzdoruje noci. Praha : Mladá fronta, 1955. s. 49–50.
Licence:	PD old 70

Jak déšť, jenž padá do zahrad
a tiše pleská do listí,
jdete mé dny, a mám vás rád,
prost nadějí, prost závistí,
vy dáváte mi najísti,
než rty mé zmodrají a zchladnou,
jak déšť, jenž padá do zahrad
na trsy růží, které vadnou.

Ne, mráz mne lehko nespálí
a nedojmou mne dobráci.
Pár vrásek jste mi vtesaly,
a to se nikdy neztrácí,
jak vítr, který burácí
a trhá zemi z šatů třásně,
mé cetky jste mi orvaly,
však mám vás rád, ač nejste krásné.

Mé cetky jste mi orvaly.
Však co jste daly? Nevím sám.
Jsou chvíle, stesk se provalí,
když do srdce se zadívám,
prázdnota černá jako trám
straší. Snad dají víc dny příští!
Co jste mi daly, nevím sám.
Nechtěl bych zajít na smetišti.

Já vím, o každou píď se prát! —
A ranám už se nedivím,
vím, hodné dávat, málo brát,
vím, jednoho dne zšedivím.
Však léta plynou jako dým,
je třeba brát, ne stále ztrácet,
alespoň krejcar za dukát —
brzo mi bude dvaadvacet.

A přec: jak déšť, jenž do zahrad
padá a pleská do listí,
když dny mé jdete, mám vás rád,
prost nadějí, prost závistí,
vy dáváte mi najísti,
i zázrak duhy, jež se klene,
i severák, co zasviští,
do vašich cest, mé zarosené!

6. II. 40