Píseň písní (Dvořák)/VIII
| Píseň písní | ||
| VII | VIII | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Píseň písní |
| Podtitulek: | VIII |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Píseň písní. Praha: J. Otto, rok neuveden. s. 53–55 a 57. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Rudolf Dvořák |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Kdo dá mi tebe bratrem (sourodým),
jenž ukájen byl prsem matky mé?
Tě venku najdouc mohla zlíbat bych
a lidé nepohrdali by mnou.
(Teď si tě mohu jen)
přivésti,
vevésti
do domu matky své,
by dala návod mi.
Tobě dám píti
s kořením vína,
mostu svých jablek
granátových.
Levice jeho jest mi pod hlavou,
pravice jeho obejímá mne.
Zapřisáhám Vás
Jerusalema
dcery!
Nebuďte,
nerušte
ve spánku
lásku mi,
dokud nezachce.
Kdo jest ta tam, jež z poušti zvedá se,
jsouc o miláčka svého opřena? —
Tu pod jabloní jsem tě vzbudila,
tam zrodila tě máť tvá v bolestech,
tam zrodila tě tvoje rodička.
Mne jako pečeť přilož na prsa
a jako pečeť na své rameno.
Neb mohutnou jest láska jako smrť
a tvrdou jako šeól žárlivost.
Žár její jest jak ohně plameny,
jež v srdci roznítil sám Jehóvá.
Vod spousty lásku shasit nestačí
a proudy (dravé) neodplaví jí.
By dal kdo domu svého majetek
za lásku celý — jen jím pohrdnou.
Sestřičku máme (doma) maličkou
a prsů na ní ještě nevidět.
Co uděláme se svou sestřičkou
v den, kdy se o ní bude mluviti?
Zdí pevnou-li se ona osvědčí,
ze stříbra věnec nad ní sděláme;
však dveřmi-li se ona osvědčí,
ji z cedru deskou (jenom) uzavřem.
Já zeď jsem, prsy moje věžičky —
tím v očích jeho stala jsem se tou,
jež štěstí, blaho plné nalezla.
Šelómó vinici měl v Ba’l Hámón;
vinici tuto svou dal hlídačům,
z nichž každý (jemu) tisíc stříbrných
ze svojí (révy) plodů odváděl.
Má vlastní vinice je přede mnou.
Ty měj si svojich tisíc, Šelómó,
i strážci mějte dvě stě ke plodům!
O ty jež v zahradách se zdržuješ!
Hle, druzi naslouchají slovům tvým.
O nechej i mne hlas svůj slyšeti!
Nuž přispěchej si, můj ty miláčku,
podobu vezmi na se gazely
neb mladé laňky v horách bósemských.[1]
- ↑ bósemské hory jako nomen proprium určitého řetězu horského, či appellativicky hory balšámové; bósem = Balsamodendron gileadense, též Amyris gileadense.